Barbora Koďousková
·18/06/2020
·1 min.
Chystáte se na tvorbu vlastního digitálního produktu a rozhlížíte se po tipech na vhodnou strategii? Pak jste tu správně. Náš průvodce objasní, co to vlastně digitální produkt je a seznámí vás s tipy na jeho tvorbu i prodej.
Digitální (digi) produkty si svou popularitu získaly potenciálem pro zajištění poměrně slušných vedlejších (pasivních) příjmů. Samotná idea digitálního produktu ani jeho finální podoba ovšem nestačí. Před jeho nasazením je třeba produkt řádně otestovat a vytvořit vhodnou marketingovou, propagační či reklamní strategii a formu monetizace. Nejprve se však zaměřme na to, co vlastně pojem digitální produkt znamená.
Digitální produkt lze obecně popsat jako multimédium, které je možné prodat prostřednictvím internetu (online). Spadají sem tedy nejrůznější formy digitalizace původně analogových médií, jako jsou například e-booky, fotografie nebo videa.
Digi produkty tedy souvisejí s aktuálním trendem digitalizace a digitální transformace, jejichž hlavním smyslem je zefektivnění a usnadnění běžných i pracovních činností. Stejně tak ovšem zapojení nejrůznějších inovací, které mohou definovat naprosto nový směr využívání služeb nebo používání produktů.
Digitalizace tedy neznamená pouhý převod z analogové podoby do digitální. Měla by uživateli dát něco navíc a stejné by to mělo být i s vaším digitálním produktem. Ať už se jedná o inovativní myšlenku, nebo jen drobné vylepšení, vždy by měla být na prvním místě přidaná hodnota a uživatelský zážitek (UX) zákazníka.
Mimo již zmíněné formy digitálních produktů lze do této skupiny řadit také:
Pronájem softwaru a vlastní membership web, případě mobilní aplikace pak již patří mezi pokročilejší digitální produkty, do jejichž tvorby byste se neměli pouštět sami, tedy pokud nejste programátory. Pokud se tak pro některou z uvedených forem digi produktů rozhodnete, zvažte spolupráci s digitální agenturou, která se o vývoj postará za vás.
Nejčastějším motivátorem tvorby vlastního digitálního produktu bývá již zmíněný pasivní příjem. Jeho dosažení je ovšem běh na dlouhou trať a je proto dobré vnímat i další klady a zápory digi produktů. Největším kladem je bezpochyby související posílení marketingu, které vychází z budování prodejního (konverzního) kanálu, kde bude produkt nabízen.
Záporem je ve většině případů samotný tvůrce, respektive jeho očekávání, jež v mnoha případech neodpovídají realitě. Než se proto do tvorby pustíte, je třeba provést důkladnou analýzu trhu a utvořit si alespoň základní představu o skutečném potenciálu.
Musíte si být vědomi toho, že úroveň vašeho digitálního produktu musí odpovídat jeho ceně. Respektive vnímat bezplatnou konkurenci a přidat oproti ní do projektu něco navíc. Zkrátka najít cestu, jak své zákazníky motivovat. Ať už zajímavou funkcionalitou nebo přívětivým uživatelským prostředím a designem aplikace či webu na míru.
Teď zbývá zodpovědět otázku, jak takový úspěšný digitální produkt vytvořit a jak ho prodávat:
Na základě předchozích zjištění by měl být vytvořen první wireframe nebo prototyp. Zde už je vhodné oslovit partnera, který s vámi vaši myšlenku probere a navrhne vhodné řešení na míru. V rámci zadávací dokumentace nezapomeňte všechny poznatky zužitkovat a agenturu o nich informovat, aby mohla pracovat s relevantními daty.
Wireframe či prototyp by měl projít uživatelským testováním. Tím se opakuje pátý bod mapující prozatímní úspěšnost snažení. Dosáhnete lepšího uživatelského zážitku i větší jistoty, že vás digi produkt skutečně publikum zaujme.
Testování může probíhat například A / B formou nebo takzvanými heat mapami, monitorujícími efektivitu jednotlivých prvků webu či aplikace. Současně by se nemělo zapomínat na marketingovou strategii a PPC reklamy. Přičemž by i propagace měla vycházet z poznatků prvotního výzkumu.
V kostce se tak úspěšný digitální produkt skládá z pěti prvků, které se neustále opakují: návrh – analýza – vývoj – testování – optimalizace. Pouze dodržením této struktury budete projekt na trh uvádět s reálnou představou o jeho vnímání zákazníky a ušetříte si spoustu času i peněz za nepromyšlené kampaně
Zásadní problematikou tvorby digi produktů je tedy kvalitativní nebo kvantitativní výzkum monitorující reálnou uživatelskou základnu. Do celého procesu se tím zapojuje osobní zkušenost většího množství lidí a tím i větší výpovědní hodnota. Určitým řešením zde může být tvorba MVP, produktu, který obsahuje pouze nejzákladnější funkcionalitu a tu následně testuje na skutečných uživatelích.
Výzkumy oběcně by se přitom měly zaměřovat na zvolenou cílovou skupinu, přičemž by jejich otázky měly být jasně směřované. Zákazník totiž ve většině případů nedokáže říct, co vlastně chce a zůstává na nás mu představit řešení, jež se již pouze přizpůsobuje jeho požadavkům či zkušenosti s konkrétním produktem. Uživatel tak pouze hodnotí, nepředkládá řešení.
První možností je takzvaný kvalitativní výzkum, soustřeďující svou pozornost na menší počet uživatelů. Během tohoto zkoumání bychom se měli snažit pochopit, jak o daném produktu uživatelé přemýšlí a jak k němu přistupují. Typicky je kvalitativní výzkum využití digitálního produktu prováděn prostřednictvím jedné z následujících forem:
Hloubkové rozhovory jsou přitom postavené na skutečně důkladném poznání zákazníka a jeho potřeb. Jedná se o připravené rozhovory sledující nejrůznější stránky používání. Focus groups jsou v podstatě moderované diskuze, kde se o výše nastíněné poznání, dotazováním snaží moderátor v rámci menší skupiny.
Card sorting využívá kartiček, které uživatelé samostatně třídí a utváří tak vlastní návrhy struktury mobilní nebo webové aplikace i webu jako takového. Výsledek tedy v podstatě reprezentuje postup a řešení, které by zvolili oni.
Poslední možností je pozorování, kdy výzkumník navštíví například kancelář a pozoruje, jak místní pracovníci používají dané nástroje, jakým způsobem přistupují k jejich ovládání a podobně.
Druhou formou průzkumu cílové skupiny je takzvaný výzkum kvantitativní. Jak název napovídá, pracuje s mnohem větším množstvím respondentů a realizuje se zpravidla prostřednictvím dotazníku. Ten může být šířen i online formou, například s využitím Google Forms.
Jedná se tedy o variantu snazší na provedení avšak s menší výpovědní hodnotou, jelikož přesně nevíme, kdo dotazník vyplňoval a za jakým účelem. Užívanější je tak spíše kvalitativní výzkum.
Během přípravy výzkumu by měla přijít na mysl také odměna pro respondenty, sloužící jako motivace. Odměna může mít řadu podob, od přístupu k bezplatné verzi aplikace nebo hry, přes stažení e-booku, až po peníze. Smyslem odměny je zajištění co možná nejrelevantnějších odpovědí, vycházejících z lidského pocitu „že z toho budou něco mít“.
No a teď to nejdůležitější. Jak zajistit, aby byl vyvíjený digitální produkt úspěšný. Základem všeho je tedy nápad na produkt s přidanou hodnotou a dostatek času pro jeho realizaci. Nenechte se mýlit, dotažení projektu do konce zabere spousty hodin a peněz, přičemž vám nikdo nezaručí, že se tato investice skutečně vrátí.
Nejdříve je proto nutné si toto riziko uvědomit a nebát se dílčích neúspěchů. Současně byste měli mít dostatek finančních prostředků, ať už na vývoj webu na míru, PPC reklamu nebo jen pro případné náklady navíc.
Druhou záležitostí, neméně důležitou, je vytváření konverzních kanálů. I když si necháte vytvořit aplikaci na míru nebo nad digi projektem sami strávíte měsíce času, nebude vám to k ničemu, pokud si nepřitáhnete zákazníky.
Prvotním krokem by mělo být zajištění vyšší organické návštěvnosti webu, kde budete produkt propagovat, případně rovnou distribuovat. K tomu lze dojít několika způsoby. Jedním z nich je zřízení blogu s kvalitním obsahem, vycházejícím ze standardů SEO (optimalizace pro vyhledávače).
Opomenout by se neměly ani sociální sítě, vytvořte si proto svou vlastní skupinu na Facebooku a snažte se kolem ní seskupit komunitu lidí, které váš produkt zajímá. Počítají se ovšem také příspěvky do nejrůznějších diskuzí a podobně, díky kterým si opět utváříte pověst odborníka a napomáháte brandingu.
Stejně účinným pomocníkem mohou být měsíční newslettery, které jsou ovšem podmíněny databází e-mailových adres. Ty je možné získat prostřednictvím formulářů zpětné vazby, odběrem obsahu blogu nebo třeba v rámci stažení e-booku.
Každý zavedený marketingový krok nebo inovace by měly být podloženy zpětnou vazbou. Sledujte proto související statistiky a průběžně vyhodnocujte, jestli se vám vynaložený čas skutečně vrací.
Současně je dobré stanovit si priority a nepouštět se do všech kroků najednou. Lepší je strategii rozdělit do kratších časových úseků a postupně zapojovat všechny zmíněné i další faktory. Nápady na vylepšení rozhodně nezahazujte. Zaznamenávejte je do backlogu a postupně je aplikujte. Je také vhodné spolupracovat s odborníky z nejrůznějších odvětví, ať už s vývojáři, markeťáky nebo copywritery.
Pokud se chystáte spustit digitální produkt typu členská stránka nebo webová aplikace, tak jistě přemýšlíte nad tím, zda zvolit řešení na míru, či nějaké instantní řešení, například v podobě WordPressu nebo Wix.
Instantní řešení s připravenou šablonou bezpochyby vyjde levněji. Zároveň však nikdy nenabídne tolik možností jako produkt připravený na míru (prémiový web nebo aplikace). Vezmeme-li navíc v potaz fakt, že na zaujetí zákazníka máte pouhých prvních pět vteřin jeho návštěvy, může být tato snaha ušetřit příslovečným hřebíkem do rakve.
Web na míru oproti instantním řešením navíc nabídne:
Pokud se i vy chystáte rozjet prodej vlastního digitálního produktu v podobě webu nebo aplikace (mobilní či webové), tak neváhejte využít naší bezplatné konzultace, kde společně probereme všechny detaily a připravíme řešení na míru.