Vývoj hybridní aplikace pro podnikání, srovnáme pro a proti

Stále rostoucí vliv mobilních technologií s sebou přinesl jeden z největších trendů jednadvacátého století – mobilní aplikace. Na Google Play nebo App Store můžeme najít aplikace téměř na všechno, bylo tedy jen otázkou času, kdy se firmy i drobní podnikatelé rozhodnou pro vývoj vlastního řešení ke zlepšení a automatizaci byznysu. Není se čemu divit, počet uživatelů, kteří se rozhodnou přejít z, původní, počítačové platformy, na mobilní každoročně stoupá a k dokončení této transformace tak už moc nezbývá. Výzkumy v podnikové sféře, například, předpokládají, že by měla vyvrcholit již v roce 2022.

Pokud jste se i vy rozhodli pro vývoj vlastní aplikace pro podnikání, možná právě zvažujete, kterou variantu zvolit. Jinými slovy, zda investovat do vývoje nativní, webové, nebo hybridní aplikace. Pojďme se nyní na poslední zmíněnou variantu podívat blíže.

Co je hybridní aplikace

Předtím, než se zamyslíme nad tím, proč byste se vlastně do vývoje hybridní aplikace měli pouštět, bychom měli stručně zopakovat, co to vlastně je. Hybridní aplikace představuje jakýsi mezistupeň mezi nativní a webovou aplikací. Pod pojmem nativní aplikace rozumíme software, který je určený a vyvíjený pouze pro jednu platformu, řekněme operační systém. K tomuto vývoji je pak zapotřebí využití programovacího jazyka, jenž se s daným OS pojí. Pokud tak chceme například vyvíjet nativní aplikaci pro Android, je k jejímu vytvoření nutná znalost jazyka Java, v případě iOS pak Objective-C. Z toho vyplývá, že pokud chcete, aby byla vaše aplikace dostupná pro obě platformy, je nutné vytvořit každou aplikaci zvlášť. To s sebou, typicky, přináší také nutnost dvou vývojářských týmů.

V případě webové aplikace je situace poněkud jednodušší, jelikož je již od počátku vyvíjena jako multiplatformní. Lze ji tedy spustit, v podstatě, na jakémkoli zařízení s internetovým prohlížečem a připojením k síti. Oproti nativním aplikacím ovšem uživatelům nepřináší takový výkon a rychlost odezvy. To může mít záporný vliv na uživatelský zážitek a odradit zákazníky. Hybridní aplikace v sobě proto kombinuje obojí.

Stejně jako webová aplikace je vyvíjena pomocí HTML, CSS a JavaScriptu, díky nativním pluginům ovšem může využívat také funkce pro původní mobilní aplikace. Chová se tedy takřka jako nativní. Největší výhoda hybridní aplikace spočívá v tom, že je kód napsán pouze jednou a následně konvertován pro všechny platformy. K vývoji tedy stačí pouze jeden vývojář (tým) a framework umožňující konverzi.

O stále vzrůstajícím trendu ústupu od vývoje nativní mobilní aplikace dostatečně vypovídá také výzkum, který prokázal, že již v roce 2016 se více než dvě třetiny vývojářů věnovaly spíše tvorbě webových, nebo hybridních aplikací. Multiplatformnost tak dnes bývá prioritou číslo jedna.

Díky tomu, že aplikace vypadá a funguje na všech zařízeních stejně, je usnadněn přechod mezi tabletem, počítačem nebo smartphonem. Uživatel si tak nemusí zvykat na odchylky v prostředí. Zároveň je tím odstraněna problematika volby, pro který operační systém aplikace vyvíjet, s hybridní variantou můžete jednoduše vyvíjet pro všechny a nabídnout svůj nástroj všem, ať už fungují na jablečné platformě, nebo Androidu.

Výhody a nevýhody hybridní aplikace

Hybridní aplikace je tedy kombinací toho nejlepšího z webové a nativní varianty. Jejich vývoj snižuje nejen nároky na čas (a tím i peníze), ale i na znalosti tvůrců aplikací, jelikož se nemusí učit nativní jazyk pro každou platformu. Oproti nativním aplikacím je tedy jejich vývoj mnohem levnější, výkonově jsou ovšem výše než aplikace webové. Hybridní aplikace mohou být, stejně jako standardní mobilní aplikace, distribuovány pomocí obchodů jako je Google Play a AppStore, díky čemuž mohou oslovit větší počet uživatelů. Mezi další výhody hybridní aplikace můžeme řadit:

• současný vývoj pro všechny platformy,
• více možností pro vzhled a globální úpravy,
• snazší údržba a testování,
• nutnost pouze jednoho vývojového týmu,
• stejný obsah pro aplikace i web,
• stejné funkce na různých operačních systémech,
• ušetřený čas může být využit pro zavádění nových a vylepšování původních funkcí,
• nižší náklady na vývoj.

I zde ovšem existuje řada úskalí, která mohou naopak od vývoje hybridní aplikace odradit. Za největší nevýhody můžeme považovat:

• pomalejší zpracování složitějších dotazů – jsou přesunuty na server,
• hybridní aplikace nemají přímý přístup k hardwaru zařízení, jsou tedy závislé na pluginech,
• vývojové technologie (knihovny a frameworky), musí být kompatibilní s aktuální verzí OS.

Největším problémem, spojeným s vývojem hybridní aplikace, tak zůstává fakt, že takto vytvářený nástroj nemá přímý přístup k hardwaru (například fotoaparát, čtečka otisku prstu). Pokud tedy neexistuje plugin, který by toto spojení zprostředkoval, není šance, že by aplikace mohla danou funkci využívat.

Jak funguje hybridní aplikace?

Předchozí odstavce již nastínily, jak aplikace nové generace fungují. K jejich vývoji je tedy využíváno webových technologií, mezi které patří JavaScript, HTML či CSS. To vše jsou ovšem nástroje, se kterými mobilní systém neumí sám od sebe pracovat. Musí být, proto proloženy mezivrstvou, jež je přeloží do nativního jazyka iOS nebo Androidu. Samotná hybridní aplikace potom běží v takzvaném WebView a díky připojeným pluginům využívá nativní funkce zařízení. Na rozdíl od webové aplikace tak dokáže využívat většinu hardwarových komponent. Umožňuje proto ovládání fotoaparátu apod. Jako příklady hybridní aplikace pak můžeme zmínit třeba Instagram, Uber či LinkedIn.

K nejvýznamnějším technologiím, jež jsou určeny pro vývoj hybridní aplikace můžeme bezpochyby zařadit například React Native, nebo původního průkupníka Ionic. Ionic hybridní aplikace doslova vzkřísil z mrtvých, jelikož před jeho příchodem upadly, kvůli nedostatku efektivních řešení, téměř v zapomnění. Ionic je framework uvnitř stejnojmenného SDK, využívající Apache Cordova. Přičemž Apache hraje právě roli nástroje pro zobrazení aplikace v komponentě WebView.

Je vaše aplikace vhodná pro hybridní vývoj?

Každá mobilní aplikace, ať už nativní, webová či hybridní má své klady a zápory. Nabízí se tedy otázka, kterou variantu, ke kterým cílům zvolit. Určitou nápovědou mohou být již nastíněné kladné a záporné stránky hybridní aplikace. Z nich vyplývá, že se jedná o řešení vhodné pro nástroje:

• bez složitého vykreslování grafiky (například 3D modely a hry),
• bez velkého množství položek (záleží na typu, ale obecně v řádech desetitisíců),
• na focení a odesílaní obrázků,
• sloužící k jednoduché komunikaci,
• ovládající SmartHome.

Jsou také vhodné pro jednoduché, nenáročné hry. Naopak problém může nastat v případě složitých her, 3D grafiky, většího množství položek bez připojení k internetu, nebo při nahrávání a střihu videa. Největším záporem ovšem zůstává nemožnost přímého přístupu ke komponentám zařízení, což může hybridním aplikacím zabránit v určité funkcionalitě. Pokud si stále nejste jisti, že je pro vás hybridní aplikace ta nejvhodnější varianta pro vlastní vývoj, zkuste využít naši bezplatnou konzultaci, kde vám s návrhem můžeme pomoci.