background design element dropbackground design element dropbackground design element drop

Metoda scrum pro začátečníky: co to je a jak funguje


Barbora Koďousková
Aktualizováno:13.07.2021· 8 min. čtení
Facebook iconTwitter iconLinkedIn icon

Dnešní doba je typická vysoce konkurenčním prostředím. Snad každý podnikatel tak někdy hledal způsob, jak zefektivnit interní procesy a dosáhnout vyšší produktivity týmu. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, je agile neboli agilní metodika. Ta nabízí celou řadu přístupů k implementaci. Jedním z nejpopulárnějších je scrum. Prozradíme vám, co tento pojem znamená i jak funguje v praxi.

Co je scrum?

Scrum je specifický přístup k managementu firmy nebo k vývoji digitálních produktů. Je založený na iterativním a inkrementálním řízení projektů, který klade důraz na důvěru, jednotu, umění spolupráce a schopnosti jednotlivých členů týmu.

Každý z členů zde má specifickou roli, která má na starosti určitý typ úkolů, jež při správné implementaci scrumu do kolektivu vytvářejí prostor pro vznik úspěšných produktů s přidanou hodnotou.

Díky iterativnímu a inkrementálnímu přístupu scrum zvyšuje schopnost reagovat na případné problémy v rámci vývoje. Tým také v pravidelných intervalech získává zpětnou vazbou od klienta, případně od reálných uživatelů.

Metoda scrum je tedy silně závislá na komunikaci, a to nejen v rámci týmu, ale i mezi týmem a zadavatelem, například vývoje mobilní aplikace. Obě strany přitom ze scrumu těží. Zadavatel získává víc svobody v rozhodování, jakým konkrétním směrem se bude aplikace ubírat a vývojáři mohou pružně reagovat na technické překážky, aniž by překračovali termíny. 

Metoda scrum v kostce aneb jak to celé funguje

Scrum nemůže, stejně jako stavba startupu nebo zmíněný vývoj mobilní aplikace započít bez jasné vize a definice přidané hodnoty. Právě na základě vize se totiž staví takzvaný product backlog čili seznam funkcionality, kterou je nutné během vývoje vykonat.

V prvním kroku je tedy nezbytné nějakým způsobem uchopit zmíněnou vizi. Na jejím základě se vytvoří soupis obecnějších úkolů, které se vloží do backlogu (například napíšou na tabuli).

co je scrum

Úkoly sepsané v backlogu je následně nutné prioritizovat čili seřadit podle jejich důležitosti při budování přidané hodnoty. Prostřednictvím prioritizace se backlog rozdělí do několika skupin a vždy se řeší pouze ta s nejvyšší prioritou.

Skupinu úkolů s nejvyšší prioritou je pak nutné rozdělit na menší úkoly, u nichž se stanoví (v počátcích spíše odhadne) časová náročnost. S těmito úkoly se již pracuje v rámci jednoho sprintu scrumu.

Jak probíhá scrum?

Zmíněný sprint (neboli iterace) je základní stavební jednotka scrumu. Tento pojem označuje předem časově ohraničený prostor, který je určený k dokončení jedné fáze projektu.

Během této fáze členové vývojářského týmu pracují na úkolech ze sprint backlogu, což je v podstatě výčet těch nejvýše postavených priorit produktu. Délka sprintu se odvíjí jednak od standardů daného scrum týmu a jednak od jeho velikosti. Obvykle se jedná o čtrnáctidenní cyklus.

Každý sprint začíná plánováním, stanoví se cíle a rozdělí práce konkrétním jedincům. V množství případů si úkoly volí samotní členové. V průběhu intervalu se každý věnuje přidělené části projektu, přičemž se tým obvykle každý den schází a informuje o tom, kdo jak ve svém snažení pokročil.

Schůzka týmu nemusí být delší než 15 minut a bohatě postačí v online prostředí. Jejím hlavním smyslem je udržování přehledu o tom, kdo na čem zrovna pracuje a také vzájemná pomoc s řešením případných problémů.

Výhody scrumu při tvorbě digitálních produktů

Výstupem každého sprintu by vždy měla být nějaká dokončená funkcionalita či fáze vývoje produktu. V případě příkladu s vývojem mobilní aplikace se může například jednat o implementaci umělé inteligence v podobě vyhledávání zboží na eshopu pomocí vložené fotky.

Klientovi se v takovém případě na konci sprintu do rukou dostane již otestovaná a připravená první verze aplikace právě s touto funkcí. Rovnou tedy vidí, kam se vývoj pohnul a může vznášet případné připomínky i ovlivnit další postup.

Konec sprintu přináší také prostor pro hodnocení dosavadní práce na vývoji mobilní aplikace a reflexi neboli hledání nedostatků a příležitostí pro zlepšení či další zefektivnění procesů.

Co mají společného scrum a agile?

Scrum je tedy jednou z možných implementací agile čili agilní metodiky do praxe. Oboje stojí na iterativním vývoji a managementu a kladou důraz na komunikaci v rámci týmu i mezi dodavatelem a zadavatelem.

Pro svou efektivitu a adaptivnost i na menší týmy pak scrum patří mezi nejpopulárnější agilní metody.

Kdo je scrum master a co má na starosti?

Předchozí odstavce již několikrát zmínily, že má scrum tým jasně definované role. Jednou z těchto rolí jsou samotní vývojáři, kteří se starají o realizaci úkolů z backlogu. Nad nimi stojí scrum master, jež má na starosti řízení vývojářů, nejen z pohledu hlídání pokroku, ale i zajištění zázemí.

Stará se tedy o to, aby se programátoři mohli soustředit pouze na svou práci, obstarává komunikaci s okolím, vyřizuje jejich požadavky a snaží se udržovat stabilní motivaci týmu.

Kdo je product owner a co má na starosti?

Na vrcholu pomyslné pyramidy stojí product owner, který komunikuje se zákazníkem, případně ke komunikaci pověřenými osobami. Kromě toho má na starosti prioritizaci produktu a s tím i řízení backlogu.

Spíše, než na programování se soustředí na obchodní a marketingové záležitosti a figuruje tak na pozici zástupce týmu. Právě na jeho bedrech stojí rychlost i efektivita vývoje a má odpovědnost za kvalitu digitálního produktu.

Scrum vs. Kanban

Scrum pak není jedinou agilní metodikou. Dalším populárním přístupem je takzvaný kanban, který vývojářský tým nesvazuje žádnými rolemi ani iteracemi. Na rozdíl od scrumu tolik nelpí na pravidelných dodávkách stabilní verze, nýbrž na eliminaci rozdělané práce.

Co je kanban?

Východiskem metody kanban je vizualizace jednotlivých úkolů. Členové týmu mají neustále přehled o jejich aktuální fázi prostřednictvím nalepovacích lístečků na tabuli nebo platformy k tomu určené – například v Trellu.

V Trellu nebo na nástěnce se tak vytvoří tři sloupce – To Do (Udělat), In Progress (Rozpracováno) a Done (Hotovo). Nové úkoly jsou hned po zadání prioritizovány, označovány definovanými barvami a umístěny do prvního sloupce.

Odtud se postupně přesouvají do druhého a následně do třetího sloupce v návaznosti na aktuální stádium procesu. Priority jednotlivých úkolů se mohou kdykoli změnit, a proto je možné, že bude původně zásadní cíl přesunut až na vedlejší kolej.

Stěžejní je zde stanovení limitu počtu úkolů ve druhém sloupci (rozpracováno). Pokud je limit moc vysoký, bude trvat delší dobu, než se daný úkol dokončí. V opačném případě – když je limit příliš nízký – nedojde k takovému progresu.

Cílem kanbanu je tak v podstatě najít vhodný limit rozpracovaných úkolů a dosáhnout co možná nejvyšší efektivity. Z tohoto důvodu je důležité pravidelně sledovat aktuální stav a postupně strategii upravovat.

Jestliže vás tvorba digitálních produktů s využitím agilních metodik zaujala, tak nás neváhejte kontaktovat. Rádi se postaráme o celý vývoj mobilních aplikací, tvorbu webových stránek nebo webových aplikací.


Potřebujete poradit?