Umělá inteligence (AI): historie a trendy pro rok 2025

Umělá inteligence (AI) pro mnohé představuje budoucnost informatiky, byznysu i každodenního života. Neustále se rozšiřuje do více a více oborů, přičemž nejsme schopni ani po desetiletích zkoumání zcela určit její hranice. Pojďme se společně podívat, jaké jsou současné trendy ve využívání umělé inteligence a co nám může nabídnout do budoucna.

Umělá inteligence s příchodem druhé dekády 21. století zaznamenala pomyslnou druhou mízu své popularity. Stala se rovněž takzvaným buzzwordem, který dal vzniknout obavám z nadvlády robotů nad lidskou rasou. Od této sci-fi představy má však povaha dnešní AI skutečně daleko. Při značném množství jejích úkonů je totiž stále nutný zásah lidského faktoru.

I přesto zaznamenáváme počátky autonomních systémů, mezi něž patří například autonomní auta. Ta jsou schopna zcela samostatně dorazit z bodu A do bodu B.

Ocitáme se tak na prahu doby, kdy se umělá inteligence stane nedílnou součástí takřka všech našich činností a je proto na místě sledovat nejen související trendy, ale také vnímat její vývoj a historii. Jelikož jen tak dojde ke správnému pochopení smyslu AI a s tím i maximálnímu využití jejího potenciálu.

Historie umělé inteligence

Ačkoli se to tak může nyní jevit, není myšlenka AI žádnou novinkou. Počátky této idey lze nalézt již v teoriích antických filosofů, kteří se snažili objevit podstatu lidské mysli. Historie umělé inteligence, tak jak ji známe dnes, se ovšem začala psát až v první polovině 20. století, kdy již existovaly programovatelné stroje a první počítače.

V této době vzniklo také vědecko-fantastické drama Karla Čapka R.U.R., kde tento významný český spisovatel, jako vůbec první na světě, použil (a tedy i vymyslel) slovo robot. Současně zde prostřednictvím děje zpodobnil, již zmíněný, strach z nadvlády robotů.

Umělá inteligence a Turingův test

V roce 1950 byla umělá inteligence předmětem zkoumání mnoha laboratoří po celém světě. V téže době Alan Turing představil takzvaný Turingův test a položil tak základ pro teorii strojového učení. Účelem tohoto testu bylo (a dodnes je) zjistit, zda lze zkoumaný stroj, program nebo umělou inteligenci pokládat za skutečně inteligentní.

Turingův test zpravidla probíhá ve dvou oddělených místnostech. V jedné z nich se nachází počítač (subjekt) spolu s člověkem a ve druhé místnosti další člověk (testující), jehož úkolem je rozpoznat, zda probíhající konverzaci vede s člověkem, nebo se strojem. Testující postupně pokládá sérii otázek, jež jsou náhodně kladeny počítači a člověku ve druhé místnosti.

Pokud testující osoba nerozpozná rozdíl mezi odpovědmi stroje a člověka, je daný počítač, případně software nebo AI vyhodnocen jako inteligentní. Turingův test ani zdaleka nezkoumá všechny aspekty, jimiž by umělá inteligence měla oplývat, přesto dodnes patří mezi tradičně užívanou metodiku.

Vývoj umělé inteligence

Mezi první produkty umělé inteligence patří počítač Arthura Samuela z roku 1952, který dokázal simulovat průběh deskové hry Dáma. V roce 1954 umělá inteligence od IBM zaznamenala první úspěchy v oblasti překladu jazyků, kdy zvládla překládat vybrané fráze a slova z angličtiny do ruštiny. O dva roky později (1956) se pak začalo používat oficiální označení umělá inteligence.

Roku 1959 Arthur Samuel přidal také frázi strojové učení, které využití AI konkretizovalo na automatické pochopení dat a utváření algoritmů, jež se učením samostatně zdokonalují. Dalším významným milníkem je první virtuální asistent ELIZA z roku 1966 a první humanoidní robot z Japonska, představený v roce 1970. Wabot-1 dokázal prostřednictvím senzorů samostatně manipulovat s předměty či vést konverzaci s lidmi.

V sedmdesátých letech (konkrétně 1972) se AI dostala také do světa medicíny, v němž figuruje, stejně jako v oblasti překladů, dodnes. Až doposud se výzkumy kolem umělé inteligence, mimo jazyk, zabývaly zejména řešením složitějších algebraických problémů nebo prokazováním a simulováním matematických vět.

Jednalo se tedy především o laboratorní využití, jež mělo od dnešního použití AI poměrně daleko. I proto po popsaném „zlatém věku“, probíhajícím v 50.–70. letech 20. století, následoval útlum zapříčiněný nedostatkem finančních i technických prostředků.

Chatboti, AI a porážka mistra světa v šachách

V polovině devadesátých let byl představen chatbot A.L.I.C.E, inspirovaný virtuální asistentkou ELIZOU. Oproti své předchůdkyni ovšem již při své činnosti využíval sběr dat a samostatně se tak zlepšoval v komunikaci v přirozeném jazyce.

Roku 1997 zaznamenalo obrovský úspěch IBM a „Deep Blue“, počítač, který zvládl v šachách porazit ruského mistra Kasparova.

Na konci 20. století se do historie umělé inteligence zapsala také japonská korporace Sony. V roce 1999 uvedla domácího mazlíčka AIBO, který uměl reagovat na více než sto hlasových příkazů.

V roce 2005 vznikl první autonomní automobil Stanley a započal tak trend samořídících automobilů i dopravních prostředků obecně. Do konce první dekády našeho století stihl ještě Apple světu ukázat své průlomy v rozpoznávání řeči a Microsoft uvést na trh Kinect pro Xbox 360.

Konzolové hry podporující Kinect čili ovládání virtuálních postav pohybem vlastního těla i dnes patří mezi zajímavé zpestření programu a Apple si v oblasti rozpoznávání řeči stále drží svou dominantní pozici. Diktování obsahu zpráv je na iOS (iPad OS) mnohem dál, než v případě zařízení s Androidem – a to i v češtině.

Virtuální asistentky aneb umělá inteligence v kapse

Druhá dekáda 20. století zaznamenala nástup virtuálních asistentů a historie umělé inteligence se tak posouvá téměř do současnosti. Rok 2011 je rovněž spojený se zvyšujícím se zájmem o takzvaná big data. Respektive jejich analýzu, jež se používá k předvídání uživatelského chování a utváření marketingových strategií.

Pokroku se dočkalo také strojové učení a světlo světa spatřila jablečná asistentka Siri. V roce 2014 se k Siri přidala také Cortana ze stáje Microsoftu a Alexa od Amazonu. V roce 2012 zase vědci z Google laboratoří vybudovali neuronovou síť, která zvládla rozpoznat (vyhledat) obrázky koček. Tento úkol přitom umělá inteligence vykonává, aniž by jí předtím bylo řečeno, jak kočka vypadá.

Na počátku 21. století se tak původní laboratorní využití umělé inteligence začalo stále více adaptovat do běžného lidského života. Současně se také zvýšila popularita i investice do AI v sektoru menších a středních podniků či ve startupech.

Umělá inteligence a její praktické využití

Umělá inteligence je postavena na datech. Na skutečně velkém množství dat. Obecně proto platí, že čím více dat bude mít k dispozici, tím bude její funkcionalita, a s tím i využití, lepší a efektivnější. Osobní údaje, informace o prodejích nebo chování zákazníků se proto staly cenným zbožím, po kterém prahnou nejen nadnárodní společnosti, ale i zmíněné menší a střední podniky.

Právě tato data dávají umělé inteligenci kompetence pro využití v rámci:

• předvídání vývoje akcií,
• převodu textu na řeč,
• rozpoznávání znaků,
• automatického rozpoznávání tváří (například pro odemčení telefonu),
• cíleného marketingu,
• stanovování vhodné výše cen,
• třídění pošty (rozpoznání SPAMU),
• předvídání poruch stroje,
• digitalizace firemních dokumentů,
• vytváření elektronických učebnic.

Své využití tak umělá inteligence najde na všech místech, kde klasické algoritmy nezvládají zpracovávat data nebo u opakovaných úkolů, které automatizuje. Dostupnost cloudu pak řeší původní problém nedostatečného výkonu, přičemž jej mohou využívat firmy všech velikostí. Důkazem tohoto trendu je enormní nárůst startupů, jež mají potenciál konkurovat větším hráčům na trhu.

Umělá inteligence: novinky a trendy 2025

Umělá inteligence se s postupem času stále více probourává do osobní i pracovní rutiny většiny populace. Můžeme předpokládat, že rok 2025 nebude výjimkou a integrace bude i nadále pokračovat. Pro podniky, manažery i uživatele je proto dobré sledovat aktuální trendy, které v oblasti umělé inteligence panují a snažit se je implementovat do vlastního podnikání.

AI trendy v roce 2025 plynule navazují na předešlý rok, který se nesl ve znamení:

• integrace chatbotů do zákaznické péče či komunikace s klienty,
• autonomních aut,
• efektivní analýzy dat,
• práce s big data,
• snižování času a množství dat potřebných pro učení.

Trendy využívání umělé inteligence z roku 2023 i 2024 předpovídají další pokrok v oblasti autonomní dopravy, a to nejen z pohledu osobních aut. Setkáme se pravděpodobně také s počátky dalších autonomních systémů, které již pro svou činnost nebudou potřebovat lidskou asistenci.

Stále častěji se hovoří o donáškové službě realizované prostřednictvím dronů s umělou inteligencí. Dovoz jídla, přeprava zboží ale i pošty by se tak vyvarovaly zpoždění zapříčiněného dopravní zácpou ve městě. Současně by se tímto způsobem snížilo riziko dopravních nehod.

Veliký potenciál značí čipy s umělou inteligencí, které dokážou samostatně regulovat svůj výkon a efektivně přerozdělovat prostředky. Již dnes se můžeme setkat s GPU například od AMD, které v sobě AI integrují a nabízí tak věrnější zpracování detailů hry. Do vývoje AI čipů investuje řada velkých hráčů, jako je Google, Amazon nebo Facebook.

Očekává se také vyšší počet zařízení s podporou AI. Umělá inteligence se tak v roce 2025 dostane do elektronických spotřebičů v domácnosti i na pracovišti. S tím souvisí také rozšiřování produktů IoT, jež přinášejí další možnosti pro analýzu efektivity i praktické využití umělé inteligence.

ChatGPT

Pravděpodobně největší boom na poli umělé inteligence v posledních letech přinesl příchod ChatGPT. Projekt, který je volně dostupný všem uživatelům a má obrovský potenciál pro využití napříč různými obory – od vzdělávání až po marketing.

ChatGPT sám sebe představuje jako: "Velký jazykový model vyvinutý společností OpenAI. ChatGPT dokáže na základě vstupních dat generovat text, odpovídat na otázky a dokonce i vést konverzace s uživateli. Tato schopnost se stává stále důležitější v oblasti podnikání, kde může ChatGPT být využit k rychlejšímu a efektivnějšímu zpracování zákaznických požadavků a podpory."

Konkrétní využití ChatGPT spočívá v:

• přípravě marketingových a reklamních textů,
• vytváření obsahu pro web, blogy i sociální sítě,
• analýze dat, predikci chování uživatelů a identifikaci trendů.

Díky tomuto může ChatGPT pomoci firmám i menším podnikatelům vytvořit strategie pro růst obchodu a růst spokojenosti zákazníků.

Bing AI

S vlastním řešením v této oblasti přispěchal také Microsoft, který začátkem roku 2023 (prozatím v testovacím a omezeném režimu) integroval umělou inteligenci přímo do svého prohlížeče Edge.

Takzvaná Bing AI je součástí vyhledávače Bing (rovněž od Microsoftu). Jedná se o systém umělé inteligence, který se používá ke zlepšení výsledků vyhledávání a uživatelské zkušenosti. Bing AI využívá strojového učení a neuronových sítí, aby dokázal pochopit a reagovat na uživatelské dotazy.

Díky tomu může poskytovat relevantnější výsledky a také předvídat, co by uživatelé mohli chtít hledat v budoucnu. Bing AI se také používá k rozpoznávání a kategorizaci obrázků, k analýze sentimentu v textech a k dalším úlohám v oblasti zpracování přirozeného jazyka.

Součástí nového rozhraní je také chat, který funguje na podobném principu jako ChatGPT. Své výsledky ovšem rovnou zdrojuje stránkami z výsledků vyhledávání – což výsledkům přidává na relevanci.

Google Bard

Poprask kolem ChatGPT pochopitelně nenechal chladným ani Google. Ten v březnu 2023 spustil první testování své AI platformy Google Bard.

Rozhraním ani využitím se příliš neliší od Bing AI nebo ChatGPT a k jeho používání nepotřebujete nic víc než Google účet. Příkazy zde můžete zadávat nejen prostřednictvím slovních "promptů" (příkazů), ale i obrázků. Výstupy pak lze zpětně upravit – zkrátit, zjednodušit, zvolit jiný tón, ...

Trendy umělé inteligence pro rok 2025 v podnikání

Firmy využívající umělou inteligenci v roce 2025 pravděpodobně častěji přistoupí ke zcela novým způsobům náboru zaměstnanců. AI na základě zaslaných životopisů zvládne vyhodnotit profily všech uchazečů a určit, zda se pro danou pozici hodí či jaký mají potenciál pro začlenění do firemní kultury.

Takové vyhodnocování je nejen rychlé a efektivní, ale i objektivnější, jelikož při výběru nehrají žádnou roli osobní sympatie.

Stejně tak zde mohou chatboti napomáhat při seznamování s interními procesy nebo se zaškolením. Chatbot dokáže do jisté míry nahradit také technickou podporu, přičemž se pracovníci IT oddělení mohou věnovat pouze závažnějším problémům, na které je skutečně potřeba jejich odbornost.

Rok 2025 dále navazuje na trend sledování a zdokonalování obchodních procesů prostřednictvím umělé inteligence. AI na sebe převezme všechny opakované práce prováděné na počítači (vyplňování dotazníků, generování grafů, reportů a diagramů, …). Díky sledování lidské činnosti dokáže také vytvářet související dokumentaci a urychlit tak administrativu.

ChatGPT a podobné nástroje se výrazněji zapojí do procesu tvorby textů, ať už na sociální sítě, pro PPC reklamy nebo na web. Není to ovšem tak, že by umělá inteligence z firmy vytlačila lidské pracovníky. Velmi dobře slouží jako inspirace či základ pro finální podobu textů, stále však je zapotřebí kritického nebo tvůrčího myšlení, které koncept dotáhne.

Nadále pak bude docházet k rozvoji a zpřesňování predikcí v reálném čase. Obchodníci, e-shopy nebo investoři tak budou smět v okamžiku reagovat na změny na trhu či v požadavcích zákazníků. Dostupná data budou efektivněji zpracovávána a s tím i užitečnější.

Zvyšující se kvalita AI rovněž dopomůže k přesnějším a rychlejším simulacím, jež v současnosti využívají automobilky pro testování svých vozů. Šetří se tak finanční prostředky i čas, který byl původně tráven na silnicích.

AI a budoucnost

Trendy umělé inteligence pro rok 2025 prokazují, že strach z nadvlády robotů je prozatím skutečně pouhou konspirační teorií. Dnešní umělá inteligence využívá znalost velkého množství dat a jen v poměrně malém množství případů zvládne samostatně uvažovat. Ačkoli tak zvládne efektivně a samostatně vykonávat činnost pro kterou byla stvořena, stále nezvládne dělat svévolná rozhodnutí.

Přesto se však již dnes začíná řešit otázka takzvané etické umělé inteligence, respektive pravidel, kterými by se využívání umělé inteligence mělo řídit, aby nedošlo k jejímu zneužití, případně uložení přílišného množství pravomocí. Stejně tak se budou muset v budoucnu dořešit právní záležitosti ohledně manipulace se získanými daty.

AI bude mít již brzy vliv na všechny vědní obory i oblasti lidské aktivity. Očekává se proto přechod na inteligentní zemědělství i potravinářské systémy, jejichž smyslem je snížení plýtvání jídlem. Dojde také k určitému přerozdělení třídních vrstev společnosti, kdy se do středu zájmu dostanou osoby disponující kritickým či inovativním myšlením.

Změní se tedy v podstatě úplně všechno, způsob jakým pracujeme, jak žijeme, jak prožíváme svět, jak komunikujeme s lidmi i pracujeme s daty. Při výběru práce již nebudeme vázáni na místo bydliště ani na bezprostřední lidskou spolupráci.

Digitální vs. reálný svět

S příchodem 5G se rovněž blížíme takzvaným smart městům a holografickým hovorům. S tím se pojí také další možnosti využití rozšířené reality (AR), jež v rámci širší veřejnosti doposud probíhá takřka jen v AR hrách (například Pokémon Go).

Ještě předtím, než se dočkáme doby, kdy budeme mít každý svou vlastní virtuální asistentku, která za nás zvládne psát poznámky, organizovat kalendář, vyřizovat e-maily nebo plánovat obchodní cesty však musí společnost vyřešit několik zásadních faktorů:

• zajistit dostatečnou kontrolu umělé inteligence,
• vytvořit legislativní pravidla, která zabrání jejímu zneužití státy,
• rozšířit fakta o umělé inteligenci a zbavit tak svět fám, jenž vznikají kolem její integrace.

Pouze správné uchopení integrace umělé inteligence totiž umožní její efektivní využívání a zabrání případnému zneužití.

Pokud se i vy chystáte AI do firmy začlenit, a započít tak svou digitální transformaci, neváhejte využít naší bezplatné konzultace, kde spolu můžeme připravit návrh řešení chatbota na míru i další formy umělé inteligence.