Jak na prioritizaci digitálních produktů pro startupy?

Pokud vlastníte, nebo právě rozjíždíte tech startup, tak už jste pravděpodobně slyšeli o MVP (minimálním životaschopném produktu), lean přístupu a agilních metodikách. Všechny tyto pojmy spojuje jedna společná věc – prioritizace. Poradíme, jak k prioritizaci přistupovat, a jaké techniky při ní můžete využít.

Co znamená prioritizace digitálních produktů?

Pojem prioritizace označuje proces rozdělení vývoje mobilních aplikací nebo tvorby jiných digitálních produktů do více etap. Své využití najde nejen v rámci realizace zcela nových projektů, ale i u těch stávajících, které vycházejí právě z lean přístupu nebo některé z agilních metodik.

Prioritizace je také nedílnou součástí tvorby MVP, jehož cílem je v co nejkratší době představit co možná nejlepší produkt, za co nejnižší náklady. Produktoví manažeři tak vyberou tu nejdůležitější funkcionalitu a zadají ji vývojářům, kteří ji vytvoří. Mezi největší přednosti tohoto přístupu patří zmíněná úspora na nákladech a hlavně efektivita práce.

Díky tomu, že nehledíte na kvantitu, ale na kvalitu (nevydáváte co nejvíc funkcí najednou, nýbrž pouze ty zásadní), se totiž vyhnete zbytečné ztrátě času nad funkcemi mobilní aplikace nebo částmi digitálního produktu, které ve skutečnosti nevzbudí takový ohlas, jaký byste od něj zpočátku očekávali.

A proč vlastně prioritizaci funkcionality řešit?

• Ujasníte si, co je přidaná hodnota vašeho produktu.
• Získáte lepší představu o tom, do čeho se vyplatí investovat.
• Rozlišíte pouhé domněnky od reálného očekávání uživatelů – zlepšujete uživatelský zážitek.
• Využijete naplno potenciál zpětné vazby.
• Budete svou firmu řídit podle měřitelných cílů.

Jak ale poznám, co je důležité? Odpovědět na tuto otázku vám mohou pomoci právě prioritizační metodiky popsané níže. Než se do nich pustíte, byste si měli připravit souhrn všech potenciálních funkcí, kterými by se měl vývoj mobilních aplikací nebo tvorba digitálního produktu zabývat.

Jak prioritizovat funkce digitálního produktu?

Základním stavebním kamenem úspěšného projektu je nápad. Nápad, který s trochou péče proměníte ve vizi toho, co by měl produkt umět, jaké budou jeho klíčové funkce a čeho chcete docílit vývojem MVP. První krokem prioritizace digitálního produktu je tedy již zmíněné vytvoření seznamu všech potenciálních funkcí.

Druhým bodem je průzkum cílové skupiny, jehož výsledkem by měla být reálná představa o tom, jaká očekávání mají vaši uživatelé. Ujasníte si, jaký problém pomáhá vaše aplikace řešit a která její část je zásadní pro uživatele.

Již v počátečních úvahách byste měli mít nějakou představu o nákladech na vývoj dané části mobilní aplikace a časové náročnosti její realizace. Už možná tušíte, že je na místě vytvořit alespoň hrubý harmonogram mapující nejen časový interval, ale i realizaci jednotlivých částí. K tomuto účelu slouží takzvané roadmapy.

Jak a proč vytvářet produktové roadmapy?

Roadmapa je dokument, určený k vizualizaci strategie tvorby digitálního produktu. Jedná se v podstatě o plán celého vývoje, respektive jeho aktuálních částí. Roadmapa by tedy měla mapovat všechny verze aplikace, od první betaverze až po tu finální, nasazenou na Google Play.

Výstupem roadmapy jsou releasy neboli jednotlivá vydání (aktualizace) aplikace. Každá aktualizace se může zaměřovat na trochu jiný cíl – například přidání nových funkcí, úprava těch stávajících nebo reakce na zpětnou vazbu od uživatelů. Prioritou releasů by však měla být nějaká přidaná hodnota, zkrátka něco, co produkt posune dál.

Produktovou roadmapu vytvářejí jak produktoví manažeři, tak vývojáři, přičemž produkťáci typicky myslí víc dopředu, zatímco vývojáři řeší jen konkrétní problematiku. U nových projektů nemá příliš smysl připravovat plán pro celý proces, jelikož se jednotlivé kroky mohou měnit podle požadavků trhu, případně zmíněného očekávání cílové skupiny. Stávající projekty už mají základní představu vytvořenou a mohou tak spíš plánovat i dále do budoucnosti.

Výhody použití roadmapy jsou následující:

• větší transparentnost procesu tvorby aplikace nebo jiného digitálního produktu,
• vizualizace požadavků zvyšující uživatelský zážitek,
• snazší komunikace mezi členy týmu,
• efektivnější organizace časových dispozic.

Frameworky (metody) k prioritizaci digitálních produktů

Předchozí odstavce již zmínily, že existuje řada osvědčených metod neboli frameworků, které můžete k prioritizaci produktu ve startupu využít. Můžete je libovolně kombinovat a postupně si jistě vytvoříte vlastní systém, jenž bude nejlépe opisovat vaše potřeby. Níže najdete výčet nejčastějších metod.

KANO

Slouží k porovnání potenciálu nové funkcionality s mírou uspokojení, kterou přinese uživatelům. Funkce byste si v tomto případě měly rozdělit do tří kategorií:

• základní funkce – produkt bez nich nemůže existovat, ale jejich nasazením se nezvýší hodnota produktu,
• očekávané funkce – splňující základní očekávání uživatelů,
• funkce nad očekávání – uživatelé je přímo neočekávají, ale přivítají je, utváří přidanou hodnotu produktu.

Funkcemi, které dosáhnou nejlepšího poměru mezi mírou uspokojení a potenciálním ziskem, by se vývoj mobilní aplikace měl zabývat prioritně.

RICE

Metoda RICE stanovuje prioritu na základě čísel. Sleduje čtyři hodnoty:

• Reach – kolika lidí se nasazení funkce dotkne v daném období,
• Impact – jaký dopad bude mít nasazení na jednotlivé uživatele čili o kolik se zvýší míra konverze,
• Confidence – jaká je vaše důvěra v nasazení,
• Effort – míra úsilí a časová náročnost realizace.

K realizaci této metody prioritizace digitálního produktu můžete využít například excelovskou tabulku, kde si vytvoříte čtyři sloupce a do řádků uvedete jednotlivé funkce. Poté do sloupců napíšete hodnoty, vynásobíte první tři a výsledek vydělíte čtvrtým. Vyjde vám skóre, prostřednictvím něhož můžete funkce prioritizovat. Důležité je ovšem u všech z nich používat stejnou škálu.

STORY MAPPING

Metoda story mapping je postavena na jedné ze základních pomůcek UX designu – personách. Jednu z person si vyberete a vytvoříte její modelovou cestu aplikací, na základě které pak přidáváte veškeré potřebné části produktu.

MOSCOW

V rámci využívání metody MoSCoW si funkcionalitu rozdělíte do čtyř kategorií: musím mít, měl bych mít, mohl bych mít, zatím nepotřebuji. Postupně jednotlivé funkce v kategoriích posouváte a vždy realizujete jen tu nejpodstatnější – musím mít.

COST OF DELAY

Metoda Cost of Delay pracuje s vyčíslením hodnoty funkcí pro nasazení. Pokládáte si tedy otázku, o kolik peněz byste přišli, když byste danou vlastnost aplikace nenasadili. Měli byste brát v úvahu také náročnost vývoje. Jednotlivé položky byste měli ohodnotit škálou 1–5.

BUY-A-FEATURE

S vyčíslením hodnoty pracuje i další metoda prioritizace digitálních produktů, Buy-A-Feature. Vypíšete si všechny potenciální funkce, stanovíte za ně nějakou cenu a tento koncept předložíte týmu nebo skupině testovaných uživatelů. Ti dostanou budget, za který mohou zakoupit prvky, které je nejvíce zaujmou.

Pokud právě tech startup zakládáte, nebo přemýšlíte o dalším rozvoji toho stávajícího, tak nás neváhejte kontaktovat. Rádi vám pomůžeme nejen s prioritizací, ale i realizací celého projektu.