Co je MVP a proč ho použít k tvorbě digitálního produktu

MVP (Minimum Viable Product) je moderní přístup k vývoji mobilních aplikací, tvorbě webu a dalších digitálních produktů. Mezi jeho největší výhody patří maximální orientace na uživatelský zážitek a rychlejší uvedení na trh, které v kombinaci se správnou strategií dokáží ušetřit spoustu času i peněz. Dnes se na MVP podíváme trochu podrobněji, postupně se dozvíte:

• co si pod pojmem Minimum Viable Product představit,
• jaké jsou výhody MVP,
• proč se tvorba MVP hodí pro startupy,
• jak funguje MVP strategie,
• kdy se minimální životaschopný produkt vyplatí,
• jak a podle čeho MVP vytvořit.

Co je MVP?

Minimum Viable Product (MVP), česky minimální životaschopný produkt, je označení pro základní verzi mobilní aplikace, webu či jiného digitálního produktu, která je nasazena na produkci a zpřístupněna prvním uživatelům. Tato verze přitom reflektuje pouze zásadní vlastnosti produktu a zdůrazňuje jeho přidanou hodnotu.

Vývoj mobilní aplikace tak v tomto případě nevychází ze standardního postupu, kdy se buduje komplexní funkcionalita, nýbrž z pochopení toho, co uživatelé chtějí. V první fázi se obsáhne pouze to nejdůležitější a výsledek nasadí na produkci, například na Google Play.

Aplikace nebo weby vytvořené za pomoci MVP přístupu však nelze považovat za finální verzi produktu. Jádro funkcí i design by se měly na základě zpětné vazby či analýzy uživatelské zkušenosti (UX) dále vylepšovat a rozšiřovat tak, abyste nakonec dosáhli hodnotného celku.

Při snaze o pochopení principu minimálního životaschopného produktu pak nemusíte nutně ovažovat pouze v kontextu vývoje webu či mobilních aplikací. Tento princip tvorby využívají také umělci, ku příkladu spisovatelé, kteří nejprve na internet zveřejní část knihy, jež na základě zpětné vazby dále vylepšují, upravují charaktery postav a podobně. Autoři tak mohou snadno prozkoumat trh a dát čtenáři přesně to, co očekává.

MVP tedy slouží jako odrazový můstek, který vám pomůže získat přirozenou zpětnou vazbu, budovat uživatelskou základnu a současně ověřit, zda je váš nápad skutečně tak převratný, jak jste si mysleli. Při sestavování MVP byste se měli soustředit zejména na zmíněnou přidanou hodnotu a inovace, protože právě tyto dva faktory z „osekané“ verze aplikace vystoupí nejvíce. 

Můžete se například zaměřit pouze na jednu funkci, která uživatelům usnadní jejich každodenní starosti a použít ji jako základní stavební kámen, jenž zaujme uživatele i potenciální investory. Tímto způsobem byl vytvářen například Facebook, Airbnb nebo Spotify.

Výhody MVP

Myšlenka MVP bývá často spojována se jménem Erica Riese, který ji prosazoval v rámci lean startupů. To ovšem nic nemění na tom, že mohou výhody MVP stejně dobře posloužit i u stávajících projektů nebo u větších firem. Mezi zásadní výhody minimálního životaschopného produktu patří:

• rychlejší a méně nákladný vývoj – díky tomu, že není budována komplexní funkcionalita,
• rychlé ověření potenciálu nápadu – okamžitě vidíte, zda se aplikace nebo web mezi uživateli uchytí,
• menší riziko – vývoj digitálního produktu můžete pozastavit hned potom, co zaznamenáte, že něco nefunguje,
• pružné reakce na zpětnou vazbu – dodáváte zákazníkům to, co chtějí,
• ověření počáteční hypotézy na skutečných uživatelích – maximalizace uživatelského zážitku, například efektivita rozmístění ovládacích prvků,
• hledání investorů – MVP může zaujmout investora, případně uživatele natolik, že nám pomohou s dalším financováním.

Minimum Viable Product vám tak zajistí, že nebudete muset hned v počátku podnikání svůj veškerý kapitál vložit do tvorby eshopu či aplikace. Ušetřené peníze pak vložíte až do uživatelsky prověřené funkcionality, která zvýší vaše šance na úspěch.

S úspěchem souvisí i rychlost uvedení na trh, která může být v mnoha případech klíčová. I kdybyste měli v hlavě milionový nápad, tak vám nikdo nemůže zaručit, že stejná myšlenka nenapadne i někoho jiného. S MVP se nemusíte zdržovat dotahováním posledních detailů, ale rovnou „vylézt s kůží na trh“ a předběhnout potenciální konkurenci.

Tvorba MVP a startupy

Platformy jako WordPress, Shoptet či jiná krabicová, technologická řešení výrazně zjednodušila tvorbu digitálních produktů. Takřka každý si dnes během pár minut může vytvořit vlastní web, eshop nebo vlastní aplikaci, aniž by uměl programovat. Tím se z jedné strany bourají hranice v podobě vyšší finanční investice. Ze strany druhé se však do podnikání pouští stále více lidí, což se logicky projevuje na míře konkurence.

Z tohoto důvodu se dnes stále více dbá na analytiku a efektivitu práce, které vyškrtávají zbytečné náklady a eliminují čas, který byste jinak strávili nad realizací digitálního projektu, který nemá budoucnost. Jinými slovy dnes už nestačí mít pouze nápad a začít tvořit. Pokud chcete být úspěšní, tak musíte vědět, že to, co děláte má smysl. A to je přesně důvod, proč jsou startupy často spojovány s MVP.

MVP jim totiž slouží jako prostředek k ověření nápadu, prioritizaci funkcionality, a s tím i vytváření přidané hodnoty, kterou uživatelé skutečně očekávají. Právě tato hodnota je přitom zásadní pro jakýkoli podnikatelský záměr.

MVP strategie aneb jak to funguje

Minimum Viable Product je tedy minimalistické řešení, které s využitím uživatelské základny postupně buduje finální funkcionalitu. Jedná se o určitý koloběh (iteraci), skládající se ze čtyř základních bodů:

• vývoj,
• nasazení,
• zpětná vazba,
• analýza a vyhodnocení.

S MVP se tak pracuje podobně jako s mobilní aplikací vyvíjenou agilní metodikou. Celý proces je rozdělen do několika dílčích kroků, které se neustále opakují až do doby, kdy vznikne finální produkt. V žádném z kroků by ovšem neměla vymizet stěžejní myšlenka a hlavní přínos pro uživatele.

Funkce by se také neměly mezi uživatele dostávat nedokončené. Je tedy důležité neplést si minimální životaschopný produkt s neschopností vývojářů dokončit projekt včas. Současně by se neměl jeden MVP stavět na druhém. Jinými slovy, vývoj nové funkce by měl být zahájen až po dokončení té předchozí.

Jak vytvořit minimální životaschopný produkt

Začátkem každého projektu by měl být byznys plán. Koncept shrnující hlavní myšlenky produktu, cíle a charakteristiku cílové skupiny. V případě MVP byste si měli současně ujasnit, které funkce webové či mobilní aplikace považujete za zásadní a bez kterých se můžeme zpočátku obejít (prioritizovat). Funkce tak můžete rozdělit do několika základních skupin:

• funkce, které musíme mít – budou součástí MVP,
• funkce, které bychom měli mít – souvisí s inovací a jejich zařazení zvážíme,
• funkce, které můžeme mít – navyšují uživatelský zážitek, ale zatím je nepřidáme,
• funkce, které zatím nebudeme mít – rozhodneme se pro ně až v dalších fázích vývoje.

V podstatě by tak měla zbýt pouze ta skutečně zásadní funkce či přidaná hodnota. Zbytek věcí prozatím vyškrtnete (uložíte do backlogu) a vrátíte se k nim až podle uživatelských reakcí. Stejně tak byste měli dbát na dodržení těch nejjednodušších postupů – snadná registrace i kontaktování tvůrce produktu.

Ze začátku rovněž nemusíte všechno automatizovat nebo třeba hned integrovat umělou inteligenci (AI), ale spíše si počkat na ověření, zda se investice skutečně vyplatí. Můžete se také zaměřit pouze na jednu platformu. Například vyvíjet pouze nativní aplikaci pro iOS, kde víte o existenci uživatelů, kteří appku využijí. V každém případě by však produkční MVP měl splňovat následující body:

• dotažené funkce,
• elegantní a funkční design,
• spolehlivost.

To, že se nejedná o finální verzi produktu by zkrátka nemělo znamenat, že se některá část vývoje nedotáhne do konce. Šanci na dobrý první dojem máte jen jednu. Mimo funkcí a vzhledu byste pak měli myslet také na způsoby získávání zpětné vazby. Je proto vhodné vytvoření analytické strategie, která se zaměří na počty stažení či využití registračního formuláře.

Jak definovat MVP? Ujasněte si své cíle

Kromě zmíněné prioritizace je důležité, abyste si hned na začátku projektu ujasnili své cile – ať už obchodní či produktové. Jakmile budete mít dostatek zpětné vazby, tak tyto cíle vyhodnoťte a v návaznosti na ně naplánujte další krok vývoje, například mobilní aplikace.

MVP přístupy

Ne vždy se přitom musíme rovnou uchylovat k vývoji mobilní aplikace či tvorbě vlastního prototypu. K účelu prvního konceptu MVP může posloužit také landing page nebo instruktážní video, které vysvětluje, co bude chystaný produkt umět a získat tak prostředky pro realizaci. Další variantou je mediální kampaň či prezentace, díky níž získáte spolehlivé partnery, kteří vám mohou pomoci celou myšlenku zrealizovat.

Kdy zvolit Minimum Viable Product

MVP patří mezi nejsnazší a nejrychlejší cesty k zisku zpětné vazby od skutečných uživatelů. Díky tomu se hodí k vývoji nových aplikací pro koncové zákazníky a cílení na dosud neprobádaný trh. Využívá se tedy zejména k tvorbě zcela nových produktů.

Kde se však příliš hodit nemusí jsou stávající aplikace, kolem nichž se již utvořila uživatelská základna, která má jasná očekávání. Nemusíte tak znovu zjišťovat míru poptávky ani vycházet ze zpětné vazby, takže by bylo použití MVP neefektivní. I v tomto případě je však dobré využít agilní metody vývoje a klást důraz na testování. Produkční verze appky by však již měla představovat finální řešení.

Obecně je MVP vhodné použít pokud:

• prozatím nevíte, jak se produkt uchytí u uživatelů,
• realizujete inovativní produkt, který na trhu doposud není,
• chcete zjistit, zda má váš projekt skutečně budoucnost, bez vysokých nároků na finance,
• chcete produkt uvést rychle na trh.

Pokud si nejste jisti, zda je pro váš projekt MVP vhodný, neváhejte využít naší bezplatné konzultace. Rádi vám pomůžeme s výběrem té nejlepší strategie a postaráme se o kompletní realizaci projektu.