Webová, nativní a hybridní aplikace: srovnáváme pro a proti
Barbora Koďousková
·03/07/2024
·7 min.
Aplikace svou funkcionalitou usnadňují život jak v soukromé sféře, tak v podnikaní či při jiné pracovní činnosti. Z tohoto důvodu se stále více korporací, ale i menších či středních firem rozhoduje pro vývoj vlastního řešení. Existuje ovšem několik způsobů, kterými lze k vývoji přistoupit. Přinášíme proto srovnání webových, nativních a hybridních aplikací, jež by vám mohlo při výběru vhodné formy vlastního softwaru pomoci.
Každé podnikání má, stejně jako jednotlivé druhy apps, svá specifika. Je proto důležité vnímat všechny klady a zápory, jež s sebou webová, nativní nebo hybridní aplikace přináší a zvážit potenciál, jímž by ta, která podoba mohla přispět k rozvoji vašemu byznysu.
Webová aplikace: výhody a nevýhody
Nejjednodušší variantou, ať už z hlediska složitosti vývoje nebo nákladů stále zůstává webová aplikace. Kód je tvořen za pomoci technologií HTML, CSS či JavaScript a dále prezentován prostřednictvím browseru (Google Chrome, Microsoft Edge, Opera, …). Výkon takové aplikace je proto přímo závislý na možnostech daného prohlížeče, jenž nemusí být zcela kompatibilní s JavaScriptem.
Na druhou stranu ovšem webové technologie přinášejí výhodu v podobě multiplatformnosti. Stačí tedy vytvořit pouze jednu verzi aplikace, kterou lze spustit na všech zařízeních s jakýmkoli operačním systémem (Windows, Android, iOS, …).
Jednostránkové a progresivní webové aplikace (SPA a PWA)
Webová aplikace utvořená na míru zájmům konkrétního podnikání může mít hned několik podob. Jednou z nich je jednostránková webová aplikace (SPA), jež veškerý obsah zobrazuje na jediné stránce. Díky tomu může nabídnout příjemný uživatelský zážitek v podobě rychlé odezvy na dotazy (kliknutí).
Stále vzrůstajícím trendem je pak takzvaná progresivní webová aplikace (PWA). Její největší předností je, že disponuje typickými funkcemi aplikace nativní. Konkrétně se jedná o větší přístupnost k hardwaru zařízení, možnost push notifikací nebo práci offline.
I přes tyto specifické obdoby však rychlost odezvy a využívání potenciálu hardwaru zařízení nedosahuje takové míry jako v případě nativního řešení. S tím se pojí také horší možnosti pro práci s API v rámci integrace určité funkcionality.
Proč zvolit web aplikaci
Existuje ovšem mnoho případů, kdy přístup ke komponentám počítače, mobilu nebo tabletu není zapotřebí. Stejně tak nemusí mít aplikace vysoké nároky na výkon. Uživatelé pak ocení spíše kladné stránky, které webové aplikace nabízejí, patří mezi ně:
- rychlost a méně náročný vývoj – firma či podnikatel, který se pro vývoj aplikace na míru rozhodne zaplatí pouze čas strávený nad tvorbou jednoho řešení,
- univerzálnost – k aplikaci je možné přistupovat z libovolného zařízení i operačního systému, přičemž podoba prostředí zůstává téměř nezměněna, což usnadňuje orientaci,
- aplikaci není nutné instalovat – webová aplikace neklade takové nároky na vnitřní úložiště zařízení, ať už notebooku nebo smartphonu,
- aplikace není distribuována třetí stranou – pro spuštění není třeba využívat obchodu s aplikacemi, vše, co uživatel potřebuje, je zařízení s webovým prohlížečem.
Z uvedeného vyplývá, že jsou webové aplikace výhodnější z hlediska snazšího spuštění. Práce s obchodem distribuujícím apps může být, především pro starší klienty, obtížná. Manipulace s browserem naopak patří mezi standardní „technické“ dovednosti.
Tato varianta je proto vhodnou volbou zejména v případě vývoje malé a nenáročné aplikace, která nepracuje s tolika daty a nepotřebuje rozšířený přístup například k fotoaparátu či čtečce otisku prstu.
Nativní aplikace: výhody a nevýhody
Nativní řešení patří mezi nejstarší podoby aplikace. Jeho základním znakem je to, že musí být vyvíjeno pro každou platformu zvlášť. Pokud je tak cílem vytvoření nativní aplikace pro iOS i Android je zapotřebí vyvinout dvě samostatná řešení. Vývoj takové app na míru je proto, při srovnání s ostatními formami aplikací, podstatně náročnější a s tím i dražší.
Každá platforma (operační systém), může vyžadovat vlastní vývojářský tým. Stejným způsobem je řešena vlastní údržba aplikace - aktualizace, testování apod. Na druhou stranu ovšem nativní aplikace nabízejí nejlepší podmínky pro práci offline a rychlejší odezvu na uživatelské příkazy. Výhody lze shrnout do následujících bodů:
- i přes neustálý vývoj alternativních řešení nabízí největší výkon,
- vývojář může naplno využívat potenciálu hardwaru smartphonu či tabletu,
- možnost okamžité reakce na aktualizace operačního systému,
- šíření pomocí obchodů s aplikacemi – Google Play, AppStore.
Nativní aplikace je ideální volbou pro nástroje zpracovávající velké množství dat a funkcionalitu, jež by měla být dostupná i bez připojení k internetu (ačkoli tuto možnost nabízejí i PWA).
Hybridní aplikace: výhody a nevýhody
Hybridní aplikace v sobě kombinuje všechny prvky nativní a webové varianty. Je proto stále populárnější volbou. K jejímu vývoji je, stejně jako u webových aplikací, využíváno HTML, CSS a JavaScriptu. Díky JavaScriptovým frameworkům, mezi které lze řadit například Ionic nebo React Native, má ovšem přístup také k většině hardwaru zařízení. Jednotlivé komponenty aplikace lze přitom využít na různých platformách.
Pro vývoj hybridní aplikace na míru je tak zapotřebí vytvoření pouze jednoho kódu, který je dále uzpůsoben různým OS a zařízením. Zjednodušeně řešeno je toto řešení vyvíjeno jako webové, avšak v zařízení se chová a zobrazuje takřka jako nativní. U složitějších operací je však patrná, ačkoli stále méně, pomalejší odezva.
Hardware smartphonu je zprostředkován pomocí speciálních pluginů, vývojář tak nemusí mít přístup ke všem funkcím. Tyto pluginy, knihovny a frameworky pak musí být kompatibilní s aktuální verzí operačního systému, ať už Android nebo iOS. Není proto možné reagovat na jeho novou verzi, dokud nedojde k podpoře ze strany tvůrce frameworku. Při výběru tedy opět záleží na konkrétních požadavcích a záměrech firmy či podnikatele. Nelze ovšem opomíjet následující výhody:
- rychlost vývoje – čas ušetřený vývojem pouze jedné podoby kódu může být využit pro implementaci nových funkcí, případně vylepšení těch stávajících,
- multiplatformnost – hybridní aplikace je vyvíjena pro všechny platformy současně, základ je na Androidu a iOS stejný, uživatel proto není limitován různým operačním systémem na různých zařízeních,
- nižší náklady – ačkoli může být hybridní aplikace využita na všech platformách, je k jejímu vytvoření zapotřebí pouze jeden vývojářský tým, čímž se snižuje cena za vytvoření,
- možnost zprostředkované distribuce – stejně jako může být distribuce pomocí obchodů s aplikacemi záporem, může být v určitých situacích také kladem, například z hlediska oslovení nových uživatelů.
Srovnání webových, nativních a hybridních aplikací
Uvedené klady a zápory webové, nativní i hybridní aplikace ukazují, že neexistuje univerzální odpověď na to, jaké řešení zvolit pro vývoj vlastního softwaru. Je proto třeba zvážit všechny faktory tak, aby aplikace na míru pomohla naplnit potenciál vašeho snažení. Pokud si stále nejste jisti, pro kterou variantu se rozhodnout, můžete využít naší bezplatné konzultace. Můžeme vám poradit nejen s volbou, ale také se samotnou realizací.
Máte nápad na nový projekt?
Popište nám ho! Rádi odpovíme na všechny vaše dotazy, nebo rovnou domluvíme termín schůzky.
Ozvěte se Vítovi! Vše s vámi projedná a probere.
Vít Uličný
Zakladatel & CEO