background design element dropbackground design element dropbackground design element drop

Internet věcí (IoT): definice, příklady využití, produkty


Barbora Koďousková
Aktualizováno:15.11.2020· 14 min. čtení
Facebook iconTwitter iconLinkedIn icon

Internet věcí je jednou z futuristických technologií, které mají potenciál zrealizovat představy o světě, kde spolu všechna elektronická zařízení komunikují a vzájemně si vyměňují data. Ptáte se, proč bychom to měli chtít? Pojďme se společně podívat na příklady využití IoT (Internet of Things), jeho historii i na některé produkty.

IoT definice internet věcí

Co je Internet věcí (IoT)

IoT lze jednoduše vysvětlit jako ekosystém počítačů a chytrých zařízení či strojů, které jsou schopny vzájemně komunikovat nebo spolupracovat bez asistence člověka. Je to tedy obyčejná elektronika (lednice, hodinky, teploměr, …), která přidáním OS a připojením k internetu získává zcela nové možnosti využití a přínosy pro běžné činnosti.

Jedná se v podstatě o digitální transformaci, která z původně hloupých zařízení dělá chytrá. Otevírá dveře nové funkcionalitě a zpříjemňuje či usnadňuje nám náš každodenní život. Ideálním příkladem je zde nositelná elektronika – chytré hodinky a fitness náramky (Apple Watch, Xiaomi Mi Band, …), jež sledují náš zdravotní stav, kvalitu spánku nebo upozorňují na příchozí hovory.

Nositelná elektronika je však ve skutečnosti pouze zlomek toho, co může IoT nabídnout. V budoucnu se s chytrými zařízeními budeme moci setkat takřka všude, budeme mít chytrý toastovač, lednici, která si sama pohlídá trvanlivost potravin nebo topení, které zapneme na dálku prostřednictvím svého smartphonu.

IoT a chytrá domácnost

IoT zařízení jsou proto základem chytré domácnosti (SmartHome) a chytrých měst (SmartCities). O tom, že je taková budoucnost stále blíže, svědčí i neustále vzrůstající množství zařízení, která Internet věcí využívají. Zatímco bylo v roce 2015 v oběhu na 15 biliónů takových zařízení, vzrostlo toto číslo do roku 2019 až na 26,66 biliónů. Odhad pro rok 2025 pak očekává nárůst až na 75,44 biliónů zařízení.

Na trhu se můžeme setkat s nejrůznějšími produkty, například od společnosti Netatmo, které dokáží monitorovat hladinu kyslíku v místnosti či kvalitu ovzduší a upozornit nás na jejich nedostatky. Napojením na další zařízení pak mohou po zjištění zhoršených podmínek otevřít okno či zapnout klimatizaci. Dostávají se nám tak do rukou prostředky pro snadnou automatizaci domácnosti.

Internet of Things, jak to funguje?

Definice IoT již do jisté míry prozradila, k čemu jsou tato zařízení dobrá. Nabízí se ovšem otázka, jak to celé funguje. Internet věcí je, jak již bylo řečeno, síť fyzických, elektronických zařízení, která jsou si vzájemně schopna odesílat a přijímat data.

Každý IoT produkt má vlastní software, senzory a určitou možnost síťové konektivity (WiFi, USB, BlueTooth, …), prostřednictvím níž komunikuje se zbytkem spárovaných (připojených) zařízení. Jednotlivé produkty jsou samostatně identifikovatelné a fungující nezávisle na ostatních.

Stejně tak mohou pracovat i bez připojení k internetu, pro správnou funkčnost, respektive plnohodnotné využívání potenciálu, je ovšem připojení a propojení s dalším zařízením nezbytné.

Chytré hodinky, kupříkladu Amazfit, fungují i bez spárování se smartphonem, kupříkladu Xiaomi. Nebudou vám ovšem zobrazovat notifikace (upozornění) na hovory, SMS, přijaté zprávy na Messengeru a podobně. Stejně tak se nedostanete ke statistikám svých sportovních výkonů. K tomu je již zapotřebí využívat mobilní aplikaci, jež se o propojení telefonu s hodinkami a přenos dat postará za vás.

Jakmile dojde k propojení všech zařízení, nemusíte se již v podstatě o nic starat. Podobně to funguje i v případě SmartHome (chytré domácnosti). Po připojení na hub – centrální prvek, můžete všechna zařízení ovládat skrze něj mobilní aplikaci ve svém telefonu. Můžete tak v reálném čase sledovat stav své domácnosti, když jste na cestách nebo v práci.

To nejzajímavější na IoT jsou tedy právě senzory, kterými jeho produkty disponují. Senzory mohou mít řadu podob, od teplotních, přes senzory po měření kvality vzduchu, sledování polohy přes GPS až po měření kvality osvětlení. Mohou být součástí takřka všech myslitelných elektronických zařízení a naplno využívat možností, jež přináší jejich připojení k internetu.

Internet věcí a cloud

Každý z produktů IoT obsahuje obrovské množství dat, která jsou automaticky vybírána a zpracovávána, přičemž jejich analýza může detekovat a předcházet například problémům se zdravím. Ve firemním světě zase odhadnout životnost či poruchovost jednotlivých strojů.

K účelům analýzy se v mnoha případech využívá cloudu, kde jsou data umístěna a současně vyhodnocována prostřednictvím tamních výpočetních zdrojů. Jednotlivá zařízení přitom využívají takzvanou M2M (machine to machine) komunikaci, přes drátový nebo bezdrátový kanál.

Komponenty IoT technologie i její princip fungování lze shrnout do několika následujících bodů:

  • Senzory a zařízení pro monitoring spánku nebo efektivitu činnosti produktu.
  • Konektivita pro ukládání informací do IoT platformy (typicky cloud) a současně párování zařízení v síti prostřednictvím technologie BlueTooth, WiFi nebo WAN.
  • Zpracování dat v podobě big data nebo sledování okolní teploty, teploty zařízení či rozpoznání biometrických údajů (například odemykání telefonu prostřednictvím otisku prstu).
  • Uživatelské rozhraní (UI), kde jsou zaznamenávány notifikace (upozornění) z telefonu.

jak funguje iot

Mimo cloud pak Internet of Things v mnoha případech spolupracuje také s umělou inteligencí (AI), kdy jsou v sobě kombinovány výhody obou trendů. Příkladem zde mohou být elektromobily značky Tesla, jež mimo jiné nabídnou i poloautonomní řízení.

Historie internetu věcí (IoT)

Internet of Things definoval v roce 1999 britský inženýr Kevin Ashton, známý vytvořením technologie RFID (identifikace zboží), jež slouží jako alternativa pro čárové kódy. Myšlenka vzájemného propojení všech zařízení je ovšem mnohem starší. Datuje se až do roku 1832, kdy byl vynalezen telegraf.

První známky Internetu věcí v dnešní podobě lze přitom, díky postupnému rozšiřování internetu, spatřit již v 60. letech 20. století, kdy společnost Coca-Cola zprovoznila automat, který dokázal samostatně monitorovat stav chlazení zde umístěných nápojů a také hlásit potřebu doplnění zboží.

Za další milník historie IoT můžeme považovat 90. léta 20. století, kdy John Romkey experimentoval s toastovačem, jenž prostřednictvím TCP/IP protokolu připojil k internetu. Ve stejné době na univerzitě v Cambridge použili webkameru jako nástroj pro sledování stavu kávovaru. Každý se tak mohl ujistit, zda je káva připravená ještě před tím, než si pro ni došel.

První dekáda 21. století se pak nesla ve znamení rozšíření výrazu IoT mezi širokou veřejnost, o čemž svědčí i první oficiální konference k tomuto tématu, jež se uskutečnila v roce 2008 ve Švýcarsku. Současně společnost Cisco zaznamenala, že počet zařízení připojených k internetu přesáhl počet žijících obyvatel světa.

Ten pravý boom rozšíření IoT zařízení i jejich historie ovšem nastal až s rokem 2011, kdy příchod IPv6 zajistil dostatek IP adres pro všechna zařízení a umožnil masové rozšíření Internetu věcí po celém světě. Od této chvíle se všichni velcí hráči na trhu, Apple, Samsung, Google nebo Cisco začali zaměřovat právě na Internet of Things.

Internet věcí: příklady a využití

Hlavní využití IoT spočívá, podobně jako v případě umělé inteligence, ve zlepšení lidského vnímání světa a zeefektivnění běžných činností. Prostřednictvím těchto dvou hlavních pilířů digitální transformace či digitalizace světa máme příležitost pro započetí zcela nové éry, ve které budou všechny činnosti snazší, rychlejší a s tím i zábavnější.

Internet of Things se dotýká takřka všech odvětví:

  • Zákaznický servis – IoT a AI napomáhají při tvorbě nabídek nebo předplatného šitého na míru konkrétnímu zákazníkovi. Usnadňují také sledování poptávky a přizpůsobují jí skladové zásoby.
  • Analýza big data – produkty Internetu věcí nadále rozšiřují prostor pro analýzu dat firem. Nabídnou totiž informace i ze zdrojů, ke kterým by AI neměla přístup.
  • Konzumní elektronika – chytré alarmy zajistí lepší zabezpečení aut i domácností. Různé senzory pak udělají chytřejší i běžné spotřebiče, jako je pračka nebo zmíněný kávovar.
  • Zdravotnictví – AI již nějakou dobu napomáhá například při vývoji nových léků nebo diagnostice pacienta. Chytré hodinky a další zařízení navíc umožňují každodenní monitoring vlastního zdraví.
  • Průmysl (IIOT) – snazší reportování, efektivnější přerozdělování výkonu a monitorování stavu stroje.
  • Automobily – přesnější sledování stavu paliva a diagnostika, hlášení případných poruch i drobných chyb, které mohou vést k odstranění závady dříve, než se skutečně objeví a následně zbytečně prodraží její oprava.
  • Finančnictví – mobilní platby prostřednictvím NFC, rozšiřování chytrých pokladen, vytváření nových finančních modelů vycházejících opět z analýzy obrovského množství informací, které dříve nebylo možné zpracovat.
  • Rodičovství – chytřejší chůvičky, jež jsou schopné rozpoznat a ohlásit podezřelou aktivitu v dětském pokoji a podobně.

Internet of Things ve firmách

Dobrým příkladem, jak využívat produkty IoT ve firmách je monitorování firemních vozů. Díky aplikacím vytvořeným na míru konkrétním požadavkům lze prostřednictvím senzorů v autě sledovat trasu, kterou s ním zaměstnanec ujel. Vždy bude jasná také jeho poloha, přičemž se usnadní i hlídání spotřeby.

IoT firmy
 Zajímá vás, jak jsme si s responzivním webem pro správu IoT zařízení poradili my?

Předvídáním poptávky se zase zrychlí produkce. Firmy se budou moci orientovat spíše na kvalitu než kvantitu. Poroste uživatelská zkušenost (UX), což bude kladem nejen pro zákazníky, ale i podnikatele, jelikož s přibývající spokojeností přibydou také poptávky. Současně se firmy díky IoT budou moci přeorientovat z cílení na produkt na služby, což je opět pozitivum pro klientský servis.

Rizika (nevýhody) IoT technologie

Mimo výhody a širokou škálu využití je ovšem nutné vnímat také rizika, která jsou s masovým rozšířením Internetu věcí spojená. Tím hlavním rizikem a současně nejslabším bodem celé myšlenky je bezpochyby bezpečnost. Se vzrůstajícím počtem elektroniky připojené k internetu totiž narůstá prostor pro hackery, kteří se ji mohou snažit napadnout.

Zabezpečení Internetu věcí je proto stále otevřenou tematikou, kterou je třeba v blízké budoucnosti vyřešit. Mezi nejčastější hrozby patří takzvaný Phishing a DDoS útok. Problém může ovšem představovat také špatná konfigurace zařízení nebo neúmyslné sdílení. Data jsou v ohrožení i v případě ztráty či odcizení například chytrých hodinek.

Za nekonečný příběh by se ovšem dala označit též neustálá ignorace potřeby udržovat si aktuální operační systém, kdy aktualizace mnohdy řeší právě mezery v zabezpečení.

Produkty Internetu věcí (IoT)

Některé produkty IoT již zmínily předchozí odstavce. Mimo pračky, kávovary, fitness náramky, chytré hodinky nebo GPS čipy pro sledování polohy, můžeme zmínit také hlasové asistenty (například Amazon Alexa), jádro celého konceptu SmartHome.

produkty IoT využití

Pro příklady produktů využívajících technologie Internet of Things ovšem nemusíme zacházet ani tak daleko. Patří sem i SmartTV, robotické vysavače, chytré váhy, hudební systémy či chytré žárovky a jiné druhy osvětlení.

IoT trendy v roce 2020

První trendem Internetu věcí v roce 2020 je bezpochyby očekávaný nárůst zařízení, které jej využívají. Měli bychom se rovněž dočkat expanze chytrých alarmů, pro pokročilý monitoring domu nebo bytu, dále zařízení pro sledování kvality ovzduší v místnosti a obecně automatizace domácnosti.

V rámci rozšiřování možností pro transformaci domácnosti do její chytré podoby, bychom se měli taktéž dočkat chytrých zámků, ovládaných například mobilním telefonem. Neutuchajícím trendem jsou také zařízení pro monitoring spánku, regulaci vytápění či klimatizace.

Do středu zájmu se stále častěji dostává ovládání hlasem, ať už prostřednictvím hubu Google Home nebo Apple HomeKit, které současně propojují všechna zařízení, z nichž se SmartHome skládá.

S vývojem IoT technologie a větší konkurencí očekáváme vyšší míru personalizace zařízení. Stále více výrobců se nyní začíná soustředit na design, přičemž už všechny hodinky nevypadají jako ze Sci-Fi filmu natočeného v minulém století. Stávají se více elegantní a s tím i vhodnější pro každodenní nošení.

Stále více se hovoří také o zmíněném zabezpečení a kombinaci Internetu věcí s technologií blockchain. Ačkoli je blockchain typicky spojován s těžením Bitcoinů, skýtá tato distribuovaná databáze potenciál pro nové možnosti zabezpečení dat z IoT senzorů. V hledisku bezpečnosti začíná být rovněž nastolován trend chytrých WiFi routerů, které by již samy o sobě zařízení v IoT síti chránily.

Budoucnost IoT

Budoucnost je digitální a bezdrátová! Následující léta proto budou pravděpodobně pokračovat v trendu odstraňování zbytné kabeláže či konektorů. S tím se pojí nutnost pokročilejší domácí WiFi sítě a také potřeba neomezených mobilních dat.

IoT trend SmartHome se již stane normou, která postupně vyústí až ve SmartCities. SmartCities přitom nabídnou lepší organizaci dopravy a bezpečnější ulice. Pouliční osvětlení bude podobně jako v případě SmartHome regulováno systematičtěji a stejně tak řízeny semafory. Popelnice si budou samy hlídat svůj stav a informační cedule se budou podle potřeby samostatně aktualizovat.

Pokud se k integraci IoT produktů do firmy chystáte i vy a hledáte někoho, kdo vám pomůže s realizací, neváhejte využít naší bezplatné konzultace, kde společně navrhneme například mobilní aplikaci nebo web, který dokáže reportovat stav vašich zařízení.


Potřebujete poradit?