Co je cloud computing, jak funguje a proč ho zavést do firmy

Barbora Koďousková

Aktualizováno: · 11 min. čtení

Technologie cloud computing je neutuchající trend, který pomáhá zefektivnit práci a šetřit finanční prostředky nejen v osobní sféře, ale i ve firmách. Mezi největší výhody bezpochyby patří nezávislost na místě a platformě, a hlavně eliminace počátečních investic, které mohou být zejména pro začínající firmy a startupy velmi náročné. Prozradíme vám, co je cloud computing zač, jak funguje i proč ho zavést vlastní do firmy.

cloud podnikání

Co je to cloud?

Cloud je síť sdílených serverů sdružených do obrovských datových center rozmístěných po celém světě. Již z tohoto technického aspektu vyplývá jedna z jeho hlavních výhod, kterou je ochrana proti ztrátě dat, nebo výpadku jednoho ze serverů. V případě, že by k tomuto výpadku skutečně došlo totiž jeho činnost hned nahradí další.

Díky tomu je zajištěna maximální dostupnost i v případě technických problémů. Poskytovatelé cloudových řešení (například AWS) těchto serverů využívají k nabídce svých služeb, ať už v oblasti softwaru, nebo hardwaru.

K využívání cloudových služeb je tak bezprostředně nutné připojení k internetu, které může být z jedné strany určitým limitem. Ze strany druhé ovšem nabízí neomezenou dostupnost odkudkoli, z práce i z letní dovolené. K přístupu k dokumentům uloženým na cloudu tak bohatě postačí internet a zařízení s podporovaným webovým prohlížečem.

Tím je odstraněna potřeba externích zařízení pro přenos dat, například flashdisk. V případě datových úložišť, mezi které patří Google Disk a OneDrive je možné soubory přizpůsobit také pro práci offline. Případné úpravy jsou pak do online souboru dodatečně přidány, jakmile bude zařízení připojené k internetu. Všechny dokumenty, tabulky a prezentace tak zůstávají aktuální.

Co ovšem hraje zásadní roli při rozhodování, zda cloud do firmy zavést je fakt, že s přechodem k němu odpadá veškerá starost o hardware. Údržba serverů, stejně jako aktualizace je plně zajištěna poskytovatelem řešení (ať už AWS, Google Cloud, nebo jiným). Firmy tak ušetří náklady spojené s nákupem serverů a sníží nároky na pracovníky IT oddělení, což může být rozhodující zejména pro začínající podnikatele a startupy, které nemají dostatek finančních prostředků. Software mají navíc vždy aktuální a připravený jako již hotové řešení.

Cloud s sebou přinesl revoluci také v oblasti platby za služby a software. V minulosti bylo nutné zakoupit licenci k určité verzi programu (nebo OS), přičemž bylo úkolem IT týmu udržovat program (systém) aktuální. Licence se vztahovala pouze na jednu verzi programu. Pokud tak byla představena nová verze, obsahující funkce, které uživatel chtěl využívat, musel znovu přistoupit k nákupu licence.

Příkladem může být grafický editor Adobe Photoshop, kde každá další verze přináší nové nástroje, usnadňující práci a fotograf si ji tak postupem času, chtě nechtě potřeboval zakoupit. S příchodem cloudu se však situace změnila. Společnost Adobe vyvinula takzvaný Creative Cloud, který využívá k distribuci veškerého svého softwaru.

Uživatelé tak za měsíční poplatek, případně roční poplatek dostanou vždy aktuální verzi aplikace. Na stejném principu je založený také Microsoft Office 365. Obecně pak bývá financování cloudových služeb řešeno právě prostřednictvím měsíčních poplatků, nebo na základě doby, po kterou se prostředky skutečně využívají. Tato doba je typicky měřena na základě využití CPU. Platba se tedy již nevztahuje na licenci, ale na konkrétní míru použití.

S tím je spojena flexibilita, kterou s sebou cloudové řešení přináší. Firmy mohou využívat pouze tolik prostoru a výpočetního výkonu, jenž potřebují. Toto množství lze takřka okamžitě snížit či naopak navýšit. V případě nutnosti většího diskového prostoru tak již firmy nemusí kupovat nové servery. Stačí jen v uživatelském prostředí požádat o přidělení více prostředků. To usnadňuje okolností případného růstu firmy.

Odpověď na původní otázku, co je cloud computing se tak dá shrnout do několika následujících bodů.

  • Samoobslužný systém – AWS, Google Cloud a další poskytovatelé se starají o veškeré činnosti související se správou serverů, na uživateli proto zbývá pouze volba, jaké služby chce využívat a v jakém množství. Tuto volbu lze téměř ihned upravit aktuálním požadavkům prostřednictvím několika kliknutí.
  • Široká přístupnost a flexibilita – jakmile firma funguje v cloudu, potřebují její zaměstnanci k přístupu k datům pouze připojení k internetu a podporované zařízení. Nejsou tak nuceni pracovat na firemních počítačích a mohou využívat například homeoffice.
  • Množství zdrojů – princip sdílení serverů dává k dispozici takřka neomezený výkon, který mohou uživatelé cloudu získat.
  • Snadné sdílení – souborů i technických prostředků napříč uživateli.
  • Multiplatformnost – nezávislost na zařízení, nebo operačním systému.

Cloud v podnikání: výhody a nevýhody

Odpověď na otázku, co je cloud už v podstatě zmínila veškeré výhody, které jsou s tímto řešením spojené. Jako u všeho i zde ovšem existuje několik nevýhod, které mohou být při rozhodování klíčové. V první řadě je dozajisté vhodné zmínit fakt, že data nejsou fyzicky umístěna ve firmě. To budí určité otázky v hledisku bezpečnosti a současně utváří nejčastější argument odpůrců této technologie. Tím, že nejsou data fyzicky součástí budovy firmy může spíše dojít k úniku osobních a jiných citlivých údajů. Na druhou stranu je však vhodné zmínit nevýhodu fyzických serverů, kterou může být ztráta souborů v případě jeho selhání (cloud tuto situaci řeší, jelikož jsou data automaticky zálohována) a výpadek služeb v případě výpadku serveru.

Dalším nevýhodou mohou být poměrně vysoké nároky na stabilitu a rychlost internetového připojení. Vzhledem k tomu, že je cloud na internetu závislý, je zapotřebí, aby toto připojení bylo dostatečně efektivní. To souvisí i s případným výpadkem připojení, který by znamenal i výpadek veškerých služeb. Posledním zápor souvisí s určitou závislostí na podpoře služeb poskytovatelem. Možnosti klienta jsou proto omezené konkrétní nabídkou.

Veřejný, privátní a hybridní cloud

Cloudová řešení jsou dále, na základě uživatelského určení, členěny na veřejný, privátní a hybridní cloud. Veřejný cloud bývá obvykle nazýván jako klasický. Jedná se o nejjednodušší provedení této technologie. Nabízejí služby pro fyzické osoby, komerční sféru i běžné uživatele. Ze všech podob má nejslabší zabezpečení, což bývá důvodem, proč firmy převážně využívají spíše privátní cloudové řešení.

Mnoho služeb veřejného cloudu bývá k dispozici také v bezplatné, osekané verzi. Příkladem zde mohou být úložiště typu OneDrive, Dropbox či Disk Google. Nebo cloudový kancelářský balík Dokumenty Google. Technické prostředky jsou v tomto případě dynamicky rozdělovány mezi uživatele a jsou veřejně přístupné. V případě, kdy by si uživatel nevystačil se základní nabídkou služeb (v tomto případě velikostí úložiště), může je za měsíční poplatek rozšířit.

Privátní cloud nabízí soukromější přístup, určený pouze pro danou organizaci. Veškeré prostředky i prostor jsou proto sdíleny pouze v rámci oprávněných osob. Takové cloudové řešení může být vytvořeno na míru přímo firmou, nebo externím partnerem. Privátní cloud s sebou také přináší vyšší možnosti zabezpečení. Může tak být atraktivním lákadlem z pohledu osobních údajů a citlivých dat. Veškerý obsah tedy zůstává pod dohledem klienta. Na druhou stranu jsou tím však vyrovnány původní nároky na IT oddělení. Ani v tomto případě servery nemusí být nutně umístěny v budově společnosti.

Poslední variantou řešení je takzvaný hybridní cloud. Ten v sobě kombinuje obě předešlé varianty. Realizace pak vypadá nejčastěji jako více privátních cloudů zastřešených jedním veřejným. Problém nebezpečí úniku dat je možné řešit částečným ponecháním lokální infrastruktury, kam by se i nadále ukládala nejcitlivější data.

SaaS, PaaS a IaaS aneb co může cloud nabídnout

Cloud lze také rozdělit na základě nabízených služeb, tedy zda se jedná o hardware, nebo o software. Za nejjednodušší formu je obecně považován takzvaný Software as a Service (SaaS). Jejím cílem zprostředkování určité aplikace prostřednictvím webového rozhraní. Příkladem SaaS tak může být e-mailový klient Gmail, nebo Google Dokumenty. Výše poplatku za takové aplikace je pak typicky stanovena dobou, kterou uživatel stráví jejím považováním. To je výhodné zejména pro software, který je využíván pouze k malému množství úkonů, nebo pouze na krátký čas. Další výhodou je, že klient přijde k hotovému řešení. Firma tak nemusí řešit infrastrukturu ani technické zázemí.

Druhou formou služeb je takzvaná Platform as a Service (PaaS). V tomto případě si zákazník pronajímá celou platformu. Za poplatek může využívat všechny nástroje i zdroje pouze pro vlastní potřeby. Tohoto přístupu je využíváno zejména v případě tvůrců aplikací, kteří zde mohou vytvořit a provozovat vlastní software. Na základě nabídky poskytovatele pak může například integrovat chatboty a využít produktů umělé inteligence. I v tomto případě odpadá starost o infrastrukturu.

Třetí variantou je Infrastructure as a Service (IaaS) která nabízí pronájem celé infrastruktury a bývá hojně využívána vlastníky softwaru, kteří se nechtějí starat o hardwarovou stránku věci. Jedná se tak v podstatě o pronájem vlastního serveru. Klient může spravovat operační systém i výpočetní zdroje. Má tak největší kontrolu nad svými daty. Není ovšem tolik úsporný z hlediska množství zaměstnanců, jelikož vyžaduje kompletní správu softwarové stránky.

AWS, Microsoft Azure, Google cloud a další velcí hráči na trhu

Předchozí odstavce hovořily o cloud computingu zejména v obecné rovině. Nyní se pojďme podívat na nabídku konkrétních poskytovatelů. Mezi největší hráče na trhu dnes bezpochyby patří Google a jeho Google Cloud, stejně jako Amazon se svým AWS. Vlastní řešení ovšem nabízí tak Microsoft, konkrétně Microsoft Azure nebo IBM nazvané IBM cloud.

Každý z poskytovatelů nabídku svých produktů člení do několika kategorií, v případě AWS (Amazon Web Services) je to například:

  • sekce Blockchain, konkrétně služba Amazon Managed Blockchain, která umožňuje vytváření a správu škálovatelných blockchain sítí,
  • sekce Aplikace pro firmy, kam spadá například integraci virtuální asistentky s umělou inteligencí, Alexy, nebo datové úložiště Amazon WorkDocs,
  • sekce Databáze se službami jako Amazon DocumentDB,
  • sekce Vývojářské nástroje, například pro testování iOS a Android aplikací,
  • sekce Strojové učení využívající integraci umělé inteligence, ta umožňuje například převod textu do lidské řeči, zapojení chatbotů, zpracování dokumentů nebo analýzu obrázků a videí.

Nabídka AWS je ovšem mnohem širší, počítá také s trendem internetu věcí (IoT) a možnostmi pro migraci dat.

Podobnou nabídku čítá také portfolio Microsoft Azure, které mimo zmíněné produkty nabízí také:

  • prostředky pro elektronické obchodování, přesněji prostředí pro nákup,
  • prostředky digitálního marketingu umožňující vytváření a správu marketingových kampaní,
  • prostředky mobilních technologií, kam spadají například cloudové API, nebo prostředí Xamarin,
  • v síťových prostředcích lze nalézt například podporu VPN připojení, pro větší ochranu přihlašovacích údajů.

Kompletní seznam produktů lze dohledat přímo na stránkách Microsoft Azure.

Cloudová řešeni se nevyhnula ani portfoliu amerického giganta Google. I on prostřednictvím Google Cloud nabízí celou řadu produktů:

  • Cloud SQL – služby databází MySQL či SQL Server,
  • Cloud Translation – dynamický překlad textů napříč několika jazyky,
  • analýzu API a nástroje pro zpeněžení,

Ani zde nechybí monitoring provozu sítě, nástroje pro vývoj aplikací či migraci dat. Kompletní nabídka služeb je opět dostupná na stránkách Google Cloud. Populárním cloudovým řešením pro firmy pak je také takzvané G suite, tedy nabídka známých aplikací jako je Hangouts, Gmail, Disk Google a podobně ovšem pod správou dané organizace.

Společnosti si tak mohou utvořit svůj vlastní Privátní cloud uvnitř veřejného. Podobné řešení nabízí, například pro školy, také Microsoft, které spolupracujícím institucím dodává bezplatné licence kancelářského balíku pro studenty spolu s bezplatným 1 TB prostorem na úložišti OneDrive. Pokud jste se i vy začlenit cloud do svého podnikání a hledáte partnera pro zprostředkování technické stránky věci, zkuste využít naší bezplatné konzultace a můžeme se domluvit na konkrétní realizaci.

PRO KONZULTACI ZDARMA NÁS KONTAKTUJTE

Email

INFO@RASCASONE.CZ

Telefon

+420 777 963 653

Adresa

PROSECKÁ 24, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA