background design element dropbackground design element dropbackground design element drop

Úvod do redakčních systémů: vyplatí se open-source CMS?


Barbora Koďousková
Aktualizováno:30.07.2020· 10 min. čtení
Počet zobrazení:15307
Facebook iconTwitter iconLinkedIn icon
Obsah článku
Facebook iconTwitter iconLinkedIn icon

Redakční systémy (CMS) jsou nástroje určené pro rychlou a snadnou správu obsahu webu. Ovládají se prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní a umožňují nám tak tvorbu internetových stránek, blogů či e-shopů bez znalosti programování. Dnes se na CMS podíváme trochu podrobněji. Postupně si zodpovíme následující otázky:

  • co je CMS,
  • s jakými systémy pro správu obsahu se můžeme setkat,
  • jak CMS fungují,
  • jaké jsou výhody bezplatných redakčních systémů,
  • jaké jsou jejich nevýhody,
  • pro jaké projekty se hodí open-source CMS,
  • jak vybrat vhodný redakční systém.

Co je CMS?

Content Management System (CMS), česky redakční systém nebo systém pro správu obsahu je webová aplikace, která usnadňuje správu internetových stránek. Umožňuje snadnou a rychlou tvorbu či úpravu příspěvků, kterou bez problémů zvládne i uživatel bez znalosti HTML, JavaScriptu nebo PHP. Příspěvky přitom mohou mít nejrůznější podobu – galerie, blogy, diskuzní fóra, nabídky služeb nebo produktové stránky.

K manipulaci se CMS využíváme grafické uživatelské rozhraní – administrátorskou část webu, kde si „naklikáme“ vše potřebné. Redakční systémy typicky mívají propracovanou hierarchii uživatelských práv, přičemž můžeme každému člověku, který se na tvorbě webu podílí přidělit jiná oprávnění a přístupy. Editoři (redaktoři) tak kupříkladu mohou mít dostupné úpravy pouze svých článků a omezená práva pro publikaci.

co je cms

Publikaci pak může mít na starosti další člen týmu, jenž článek nebo galerii nejprve zkontroluje a až potom zveřejní na webu. Uživatel, který bude v CMS působit na pozici správce může mít jako jediný právo instalovat rozšíření, zobrazovat statistiky čtenosti nebo upravovat vzhled webu. Mezi nejznámější systémy pro správu obsahu můžeme bezpochyby zařadit WordPress, Joomla! a Drupal, vytvořené v jazyce PHP.

Typy systémů pro správu obsahu

V praxi se můžeme setkat se třemi druhy redakčních systémů:

  • Open-source, které jsou dostupné zdarma a vyvíjené širokou komunitou dobrovolníků. Nabízejí řadu předpřipravených rozšíření a grafických šablon.
  • CMS vytvořený na míru požadavkům produktu. Jedná se o řešení vhodné pro větší či specifické projekty. Jeho rozsáhlost pravděpodobně nikdy nedosáhne open-source varianty, avšak obsahuje pouze to, co je pro projekt důležité, což má pozitivní vliv na výkon či načítání stránek.
  • Placený redakční systém v sobě pak kombinuje obě předešlé varianty. Bývá vyvíjen agenturami, jež ho následně za poplatek nabízejí svým klientům. Opět se zde můžeme setkat s lepším výkonem a unikátním designem.

Rozdíl tedy spočívá v nákladech a způsobech rozšiřování funkcionality. Zatímco u open-source CMS můžeme využívat komunitou vyvinutých pluginů či modulů, musí vývojáři u řešení na míru funkci nejprve naprogramovat, což je časově i cenově mnohem náročnější. Na druhou stranu však vždy získáme originální design a web má přesně ty vlastnosti, které potřebujeme.

Volba konkrétního řešení by měla odrážet charakter projektu. Pokud tak chystáme web s nabídkou služeb poskytovaných v copycentru, může postačit open-source. U větších firem a e-shopů již stojí za zvážení vlastní vývoj nebo placená varianta

Jak fungují systémy pro správu obsahu

Architektura CMS se skládá ze tří částí – administrace (back-end), webová část čili to, co vidí návštěvník stránky (front-end) a databáze. Administrační část je určena pro správce obsahu, například autory článků či osoby, které obstarávají přidávání produktů do e-shopu a správce webu – typicky programátor.

Ten má na starosti zejména zabezpečení a tvorbu nové funkcionality. Vytváří tedy kód, který rozšíří původní uživatelské rozhraní o nové možnosti. Veškerý obsah webu se pak tvoří prostřednictvím administrace a běžný návštěvník do ní nemá přístup. Pro něj je určena webová část, zobrazující položky, jež jsme v administraci vytvořili.

Open-source CMS

S instalací open-source redakčního systému na hostingový server získáme základní kostru v podobě několika běžných funkcí a šablony s jednoduchým designem. Na tuto kostru pak můžeme s využitím rozšíření postupně nabalovat další a další funkce. Například nástroje, které nám pomohou s optimalizací pro vyhledávače (SEO) nebo s galerií. Pro rozšíření funkcionality tak nemusíme nutně zasahovat do kódu.

jak fungují systémy pro správu obsahu
Ukázka WordPress administrace

Ke každému otevřenému redakčnímu systému na internetu nalezneme rozsáhlou databázi předpřipravených (bezplatných i prémiových) řešení, které do něj stačí nainstalovat. Celý proces přitom nezabere víc než několik minut.

V případě, že bychom v nabídce nenalezli nástroj, který by nám vyhovoval, můžeme přistoupit také k tvorbě vlastního řešení. Zde už je ovšem zapotřebí znalost programovacích jazyků, případně spolupráce s partnerem, který nám vytvoří rozšíření na míru. Tak jak to funguje u zakázkových CMS.

Podobné je to i s designem. Open-source systémy pro správu obsahu zpravidla nabízí řadu grafických šablon, které lze opět několika kliknutími přidat na produkční web. I zde je možné šablony prostřednictvím CSS mírně poupravit – například změnit barvy.

Výhody open-source redakčních systémů (CMS)

Hlavní výhodou bezplatných CMS je bezpochyby rychlé a snadné zprovoznění webu bez toho, aniž bychom museli cokoli programovat. Internetové stránky si tak dokáže vytvořit v podstatě každý a s mnohem nižšími náklady než v případě tvorby e-shopu nebo webu na míru.

Mezi další výhody systémů pro správu obsahu typu WordPress a Joomla! patří:

  • jednoduché a intuitivní ovládání,
  • nižší náklady na provoz,
  • grafický editor WYSIWYG – What You See Is What You Get – co vidíš, to dostaneš,
  • snadné rozšiřování funkcionality,
  • široká nabídka designových šablon.

K tomu abychom si založili web nám tak postačí zajištěný hosting, internet a zařízení s podporovaným prohlížečem, například Google Chrome a Opera. Platíme tedy pouze za zmíněný hosting, případně šablony a rozšíření.

Nevýhody open-source CMS

Výše uvedené výhody redakčních systémů, které jsou k dispozici zdarma, nezůstávají bez odezvy. Oficiální stránky WordPressu například uvádějí, že na tomto řešení běží více jak 35 % veškerých webů. Tato popularita s sebou však přináší jednu zásadní slabinu – bezpečnost.

Zejména WordPress weby často čelí hackerským útokům, které cílí na slabší místa jádra vytvářeného komunitou a rozšíření (v případě WP pluginy). Jsou zde proto časté aktualizace, jež je nutné včas a pravidelně provádět. S tím souvisí také nutnost zálohy webu. O něco lépe je na tom Drupal. Weby a e-shopy s vlastním CMS však typicky bývají nejbezpečnější volbou.

Druhým bodem, který bývá těmto CMS často vytýkán je rychlost načítání webu. Kostra obalená množstvím rozšíření zhoršuje původní výkon a stránky vytvořené tímto způsobem tak typicky dosahují horších výsledků než řešení vytvořená na zakázku. I tento bod je ovšem nutné brát s rezervou. Pokud redakční systém nezahalíme vrstvou zbytečných rozšíření, nebývají rozdíly ve výkonu až tak zásadní.

Platí zde tedy v podstatě stejná pravidla jako v případě mobilních aplikací a jejich instalace z Google Play nebo App Store. Pokud si aplikace a hry stahujeme pouze od ověřených tvůrců a neinstalujeme nástroje, které nepotřebujeme, tak se v podstatě nemáme čeho bát a operační systém zůstane svižný jako na začátku.

Využití bezplatných CMS

Open-source redakční systémy můžeme využít k tvorbě celé řady digitálních produktů - osobní blog, komunitní stránky či web organizace, reklamní weby, e-shop nebo on-line magazín. Je ovšem třeba vnímat fakt, že se jedná o předpřipravené řešení, jehož funkce sice lze rozšiřovat, ale nikdy nenabídne tolik, jako kód, který stavíme od nuly a pro specifický účel. Limity pak souvisejí s výběrem konkrétního redakčního systému.

Například WordPress byl původně určen pro blogování. Dnes je jeho pole působnosti pochopitelně širší, avšak jádro zůstává stejné. Pokud si tak na něm založíme e-shop, nemůžeme očekávat, že do něj půjde implementovat funkce, které nabídne e-shop na míru, jenž s nimi už v základu počítá.

Na druhou stranu je však WordPress dobrou volbou do začátků, kdy ještě nevíme, zda se vyplatí investovat do zakázkové tvorby. Řešením může být také Drupal, který nabídne mnohem bohatší možnosti pro přizpůsobení a je vhodnější pro větší projekty. Naopak pro stránky s portfoliem fotografa nebo prezentaci kadeřnických služeb dáváme přednost WordPressu či Joomla!, které nabídnou mnohem snazší administraci. A investice do vlastního řešení se zde nemusí vyplatit

Vyplatí se open-source CMS? Aneb jak vybrat redakční systém

Každý CMS má svá pro a proti a každý se hodí pro jiné projekty. Během rozhodování bychom proto měli přihlížet na to:

  • Jak velký projekt chystáme, postačí nám open-source řešení?
  • Jaké máme technické zázemí? Dokážeme si poradit například s Drupalem, který je náročnější na programátorské dovednosti?
  • Kolik peněz jsme ochotni do tvorby webu či e-shopu vložit?
  • Čeho chceme dosáhnout?
  • Je třeba u projektu klást zvláštní důraz na bezpečnost?

Pokud se nemůžete rozhodnout zda pro vás bude lepší open-source CMS nebo web či e-shop na míru, neváhejte využít naší bezplatné konzultace, rádi vám poradíme a zrealizujeme celý vývoj.
 

Odebírání novinek


Potřebujete poradit?